Období batolete (přibližně 1–3 roky) se obvykle rozlišuje na mladší batole (1–2 roky) a starší batole (2–3 roky). Končí zhruba v době, kdy se dítě výrazněji začne uvědomovat samo sebe a nastupuje první fáze vzdoru. Z psychologického hlediska je toto období typické rychlým rozvojem zrakového a sluchového vnímání, výrazným pokrokem v lokomoci (hrubé i jemné motorice), rozšiřováním mimiky a neverbálního vyjadřování, prudkým rozvojem řeči a myšlení a také silnou fantazií. Fantazie se může projevovat tzv. fantastickým iluzionismem – dítě někdy prožívá své představy, jako by byly skutečné, a může „mluvit“ s imaginárním kamarádem či pomyslným publikem. Současně se upevňují hygienické návyky a roste sebeobsluha při jídle i oblékání. S rozvojem řeči a myšlení se zvyšuje i uvědomění sebe sama a vůle: dítě často vzdoruje a bývá negativistické, protože se snaží prosadit vlastní rozhodování, roste jeho potřeba samostatnosti a určitého sebeurčení. Důležitá je bazální vazba na matku nebo hlavní pečující osobu (attachment), která u většiny dětí přetrvává, při separaci, zejména u mladšího batolete, se mohou objevit stavy od subdeprese a deprese až po silné vnitřní napětí a anihilační anxietu (závažnou existenční úzkost). S růstem sebevědomí dítě postupně přestává být jen pasivně přizpůsobivé a začíná aktivně ovlivňovat okolí a „přizpůsobovat si“ podmínky. Některé děti mají velmi silný smysl pro vlastní věci (např. hračky či pamlsky) a energicky je brání slovně i fyzicky. Typická je také spontánnost, malá zábrana a omezená autoregulace chování.. >> detail
Jde o teoretický i aplikovaný obor, který zkoumá psychické stránky lidské pracovní činnosti – její podmínky, specifika i vztahy na pracovišti. Sleduje, jak psychika a osobnost člověka ovlivňují průběh a výsledky práce a jak se na pracovní výkonnosti podílejí sociální vazby a dění v pracovních skupinách (sociální psychologie práce). Připravuje doporučení pro úpravy strojů a nástrojů tak, aby lépe odpovídaly možnostem člověka (inženýrská psychologie, ergonomie), a navrhuje i zlepšení pracovního prostředí. Vytváří profesiogramy a postupy pro posuzování nároků jednotlivých povolání i vhodnosti konkrétní osoby. Poskytuje odborné konzultace při výběru a rozmísťování pracovníků a nabízí sociálně‑psychologické poradenství. Historicky se pro tento obor v letech 1912 až do 50. let 20. století používal název psychotechnika, spojený s americkým psychologem německého původu Hugem Münsterbergem (1863–1916) a Williamem Sternem (1871–1938).. >> detail
Psychologické vymezení etapy mladšího školního věku, která obvykle trvá zhruba od 6 do 10–11 let. U zdravých dětí jde převážně o čas poměrně vyrovnaného, klidného a veselého prožívání i celkového duševního rozvoje, u dívek zpravidla přibližně do deseti let, u chlapců asi do jedenácti let. Zvlášť důležitý je samotný začátek této fáze, protože kolem šestého roku se posuzuje, zda je dítě školsky zralé, dostatečně připravené a schopné nastoupit do školy.. >> detail
Za skutečného psychologa nelze považovat toho, kdo zároveň není i fyziologem – porozumění psychice předpokládá znalost tělesných (fyziologických) procesů (J. P. Müller).. >> detail
Jde o testově zaměřené nástroje používané v psychologické diagnostice k měření a porovnávání schopností a dalších psychických vlastností. Jejich vývoj se začal výrazněji prosazovat na konci 19. století: v roce 1890 americký psycholog James McKeen Cattell (1860–1944) zveřejnil práci o individuálních rozdílech v reakcích na jednoduché mentální úkoly (např. rychlost pohybů). Mezi prvními zkoumal duševní schopnosti také britský psycholog Francis Galton (1822–1911). První široce používaný test inteligence sestavil roku 1905 francouzský psycholog Alfred Binet (1857–1911). V USA patřili k nejvýznamnějším autorům psychodiagnostických testů Robert Mearns Yerkes (1876–1956), prezident Americké psychologické asociace (APA, American Psychological Association), dále David Wechsler (1896–1981), Henry H. Goddard (1866–1957) a Lewis Madison Terman (1877–1956). Terman se podílel na vojenských testech Army Alpha (pro anglicky mluvící brance) a Army Beta (pro analfabety a neanglicky mluvící brance), které byly za první světové války použity při vyšetření přibližně 1 700 000 branců.. >> detail
V esoterice se tím myslí domnělá schopnost některých lidí získávat informace o minulosti prostřednictvím neživých věcí, jako by v nich byl uložen jakýsi otisk událostí. Praktik má při dotyku nebo soustředění na předmět údajně „vyčíst“ příběh jeho původu a také poznatky o osobách, které s ním byly spojeny, včetně jejich prožívání, povahy či psychického nastavení. Z hlediska vědecké psychologie nejde o ověřený jev a není to součást uznávaných psychologických postupů.. >> detail
