V kognitivní psychologii jde o proces řízení soustředění, při němž se vědomí zacílí na vybraný podnět, předmět, probíhající dění nebo zamýšlený cíl a ostatní informace se dočasně odsouvají do pozadí. Někdy k tomu dochází spontánně, například když nás vyruší něco nápadného či nečekaného, jindy je zaměření vědomě řízené a vychází z aktuálního záměru. Směr soustředění ovlivňují vnitřní faktory jako motivace, potřeby, emoce, zkušenost a očekávání, ale také vlastnosti okolí, třeba výraznost, novost nebo osobní význam podnětu. Protože mentální kapacita je omezená, snaha sledovat více věcí najednou obvykle vede k horšímu výkonu. Popisuje se například hloubka a přesnost zaměření, šíře záběru, vytrvalost udržení jednoho tématu, selektivní výběr relevantních informací a schopnost pružně přepínat mezi úkoly. Z pohledu neurověd se na tomto řízení podílejí zejména čelní a temenní oblasti mozku, které pomáhají filtrovat vjemy a držet se cíle.;V běžné komunikaci může označovat projev zájmu a ohleduplnosti vůči druhému člověku, třeba když mu věnujeme čas, nasloucháme mu nebo mu poskytneme drobnou laskavost či malý dárek jako poděkování nebo uznání.. >> detail
Mezi poruchy pozornosti (prosexie) patří:
- paraprosexie: pozornost je upřená nesprávným směrem, např. k patologickým podnětům,
- hyperprosexie: nápadně zvýšená a často „zafixovaná“ pozornost (např. na sebepozorování nebo na jediný problém, předmět či děj),
- hypoprosexie: výrazně oslabená pozornost (v jedné nebo ve více jejích složkách),
- aprosexie: úplná neschopnost soustředění, typicky při tělesném či psychickém vyčerpání.
Tyto poruchy úzce souvisejí se stavem sensoria (vědomí), tedy se schopností vnímat a chápat vztahy mezi vlastní osobou a okolním prostředím. V klinické praxi se stav vědomí často posuzuje podle orientace v čase a prostoru, podle osobní, situační a místní orientace, tyto ukazatele ale vypovídají o vědomí jen nepřímo.
V běžném životě se nejčastěji setkáváme se zhoršenou koncentrací a se špatnou distribucí (rozdělováním) pozornosti, což se projeví roztržitostí. Ta se může objevit např. při rozčilení, při zastřeném vědomí a u stavů jako somnolence (chorobná dřímota), narkolepsie (neodolatelné záchvaty spánku), delirium (obluzené vědomí se ztrátou orientace a zmateností), obnubilace (mrákotný stav s chováním připomínajícím hypnózu) nebo depersonalizace (lehčí porucha vědomí, kdy člověk prožívá sám sebe jako „cizího“).
Někdy se rozlišuje roztržitost zdánlivá („profesorská“) a roztržitost skutečná: zdánlivě roztržitý člověk je natolik pohlcen jednou činností, že nevnímá jiné podněty, zatímco skutečně roztržitý člověk se nedokáže soustředit na nic.
Častým problémem je i absence bezděčné (spontánní) pozornosti. Závažnější poruchou je ADD (Attention Deficit Disorder) a porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou se označuje jako ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder).
Pro rozvoj pozornosti platí, že ji snadno upoutá každý motivačně dostatečně silný podnět (stimul) a také vše nové nebo měnící se.. >> detail
Celkové množství tepelné energie vyjádřené v jednotkách SI, které se nachází v daném prostoru, včetně obkladů stěn, příček, podlah a stropů.. >> detail
Hydrotechnický objekt u rybníka sloužící k řízenému odtoku a k úplnému vypuštění vody, obvykle napojený na potrubí a uzavíratelný mechanismus ve hrázi.. >> detail
PP je zkratka pro preventivní prohlídku, tedy pravidelnou lékařskou kontrolu zaměřenou na včasné zachycení zdravotních problémů a posouzení celkového zdravotního stavu.. >> detail
zkratka pro anglické: Pay Per Click (česky: platba za kliknutí). Jedná se o druh internetové reklamy, kdy klient platí vždy když nějaký návštěvník klikne na jeho reklamu. Platí tedy za kliknutí na své reklamy - neplatí za počet zobrazení těchto reklam.. >> detail
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) je školské poradenské pracoviště, které poskytuje odborné služby v oblasti pedagogiky a psychologie – pomáhá žákům, rodičům i školám například při řešení vzdělávacích a výchovných obtíží a při volbě vhodných podpůrných opatření.. >> detail
