Jeho občanské jméno bylo Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim. Byl to švýcarský lékař a učitel: přednášel na univerzitě v Basileji, ale kvůli sporům musel město opustit a poté putoval po celé Evropě. V muzeu v Moravském Krumlově je dodnes vystavena místnost, v níž pobýval. Tvrdil, že dobrý lékař stojí především na velké, pečlivě získané a svědomitě ověřované zkušenosti. Medicínu považoval za nejzákladnější a všeobsahující vědu, protože přímo pečuje o blaho člověka, teologie, filozofie i alchymie měly být jen pomocnými nástroji a oporou lékařství. Učil, že procesy v organismu jsou hlavně chemické přeměny několika prvotních složek. Za základní princip pokládal rtuť, která měla odpovídat duchu, sůl spojoval s tělem a síru s duší, jež umožňuje propojit ducha (rtuť) s tělem (sůl). Nadbytek síry měl podle něj vyvolávat horečku, nadbytek soli naopak vodnatelnost. Prosazoval celostní pohled na člověka: lékař nemá léčit jen tělo a přehlížet duši i osobnost pacienta.. >> detail
Z ř. parakentesis, tedy propíchnutí. Jde o lékařský výkon, při němž se za sterilních podmínek jehlou nebo trokarem cíleně vstoupí do dutého orgánu či tělní dutiny, kde se nahromadila tekutina, aby se obsah odsál, případně odebral vzorek pro diagnostiku, a často se tím sníží tlak a zmírní obtíže. Provádí se například při vypuštění tekutiny z dutiny břišní u ascitu, případně při punkci pleurální dutiny u výpotku.. >> detail
Lékařský výkon, při němž se jehlou nebo trokárem propíchne tělní dutina (např. břišní) s cílem odsát nahromaděnou tekutinu, může sloužit k diagnostice i k léčbě.. >> detail
Anatomický termín pro boční mozkovou komoru, tedy dutinu uloženou v mozkové hemisféře, v níž se nachází a obměňuje mozkomíšní mok. Pojmenování vychází z ř. para ve významu vedle a z ř. koilios ve smyslu dutý.. >> detail
V biologii a medicíně označení pro parakrinní působení, tedy situaci, kdy buňka uvolní signální látku a ta ovlivňuje hlavně nejbližší okolní buňky ve stejné nebo sousední tkáni, na rozdíl od endokrinního účinku, který se šíří na větší vzdálenost krevním oběhem. Etymologicky vychází z řec. para ve významu při, vedle a z řec. krinein ve smyslu oddělovat.. >> detail
V medicíně označení pro zkreslené sluchové vnímání, kdy je přítomen skutečný zvukový podnět, ale je interpretován nepřesně, takže vzniká dojem falešného či deformovaného slyšení. Člověk může vnímat změněnou hlasitost, výšku nebo kvalitu tónu a někdy se jeden zvuk jeví jako zdvojený, varianta duplicata bývá popisována i jako forma diplacusis. Taková porucha může souviset s onemocněním vnitřního ucha nebo s postižením sluchových drah a je vhodné ji odlišit od sluchových halucinací, kde žádný vnější zvuk není.. >> detail
Dlouhodobé zánětlivé onemocnění dásní a dalších podpůrných tkání zubů, nejčastěji spojené s bakteriálním zubním povlakem, které se může projevit krvácením dásní, jejich ústupem a postupným vikláním zubů.. >> detail
