Standardizovaný soubor hodnoticích kritérií určený k posuzování kvalitativních jevů či vlastností, u nichž lze rozlišit více úrovní (stupňů). Bývá sestaven tak, aby odpovídal potřebám konkrétní organizace a požadavkům daného pracovního místa nebo profese. Patří mezi nejčastěji používané postupy pracovního hodnocení, zejména tehdy, když je nutné hodnotit větší počet zaměstnanců najednou. Naopak pro detailní, individuální posouzení pracovníků na vysoce odpovědných pozicích se obvykle nepovažuje za ideální.
Základní typy těchto hodnoticích škál:
a) Verbální škály
1) Kontrolní seznam (zaškrtávání): hodnotitel označí, které slovně vyjádřené charakteristiky se na pracovníka vztahují (např. pracovitý, osobitý, temperamentní, klidný, inteligentní, těžkopádný).
2) Nucená volba charakteristik: hodnotitel pracuje se seznamem vlastností seskupených do bloků (zpravidla po 3 až 6 položkách) a z každého bloku vybere 1–2 charakteristiky (kladné i záporné), které nejlépe vystihují chování posuzovaného pracovníka.
b) Známkovací (numerická) škála
Principem připomíná školní klasifikaci: jednotlivým kritériím se přiřazuje číselná hodnota (často v rozsahu 0–5). Nevýhodou je, že pouhé číselné vyjádření může realitu příliš zjednodušovat a nemusí plně zachytit složitost a podstatu kvalitativního jevu. Příklad hodnocených oblastí: invence 0–5, inteligence 0–5, spolehlivost 0–5, sebedůvěra 0–5.
c) Numericko-verbální škály
Vycházejí z hodnoticích archů, kde je každý stupeň popsán zároveň číslem i slovním vymezením. Mají navazovat na profesiogramy jednotlivých povolání a jejich použití je zpravidla snadné (nejčastěji formou zaškrtávání). Příklad kritéria „ovládá sám sebe“: 1) výborně se ovládá i v obtížných situacích, 2) velmi dobře se ovládá i v těžkých situacích, 3) průměrně se ovládá, 4) ovládá se spíše méně než více, 5) málo se ovládá, má slabou vůli.. >> detail
Jedná se o škálu určenou k kvantitativnímu zjišťování názorů, postojů či míry souhlasu s určitým tvrzením. Respondentovi se předloží sada výroků a u každého z nich vybere jednu z nabízených kategorií, které vyjadřují intenzitu souhlasu nebo nesouhlasu (často jde např. o pětibodové hodnocení). Příklad položky: „Naše škola má vynikající učitele.“ Možnosti odpovědi: 1) Silně souhlasím, 2) Mírně souhlasím, 3) Nevím / nemohu posoudit, 4) Mírně nesouhlasím, 5) Silně nesouhlasím.. >> detail
Hodnoticí pomůcka, která převádí pozorované projevy a jednání člověka na předem definované úrovně nebo bodové hodnoty. Díky popsaným kritériím se dají zjištění zapisovat jednotně a srovnatelně, sledovat změny při opakovaných posouzeních a podpořit rozhodování o dalším postupu práce s klientem, například v klinické praxi či ve výzkumu.. >> detail
To, co člověk nevysvětluje rozumem, ale prožívá jako skutečnost přesahující běžný svět, je to protiklad profánního. Jde o mystérium, které zároveň vzbuzuje bázeň, úctu i fascinaci a tvoří ústřední jádro všech náboženství.. >> detail
Kartonový nebo papírový obal určený pro optické disky, který se dá snadno graficky potisknout a podle potřeby opatřit ochrannou vrstvou, aby déle vydržel. V praxi se často používá jako levnější a skladnější alternativa k plastovým krabičkám a může se přikládat k tištěným médiím nebo šířit jako promo příloha, například přes novinové stánky.. >> detail
Textilní označení pro přadenský návin, tedy přízi navinutou na dutince či jiném nosiči, která slouží jako zásoba materiálu pro další zpracování.. >> detail
Úzkostná až panická fobie spojená s proudící vodou, typicky s řekami nebo potoky, kdy už samotná představa či blízkost tekoucího proudu může vyvolat výrazný strach a vyhýbavé chování.. >> detail
V psychologii a psychiatrii jde o specifickou fobii, tedy úzkostnou poruchu, při níž člověk pociťuje neúměrný, obtížně ovladatelný strach z proudící vody nebo z pobytu u vodního toku, často se tomu následně vyhýbá a může reagovat i tělesnými projevy úzkosti. V léčbě se obvykle uplatňuje psychoterapie, například postupné vystavování obávané situaci.;Etymologicky je výraz odvozen z ř. potamos (řeka) a ř. fobos (strach).. >> detail
