Zkratka psaná před jménem, pochází z latinského „pleno titulo“ („plným titulem“). V adrese nebo oslovení nahrazuje vypsání všech hodností, titulů apod. a vyjadřuje, že je dotyčný oslovován se všemi náležitými tituly.. >> detail
Zkratka je odvozena z anglického peer-to-peer, tedy rovný s rovným. Označuje způsob propojení v počítačových sítích, kde si jednotlivé uzly nebo uživatelé předávají data přímo mezi sebou a každý účastník může současně zdroje nabízet i využívat, často bez centrálního řídicího serveru. Tento princip se uplatňuje například při sdílení souborů nebo u některých distribuovaných služeb.. >> detail
Pábení je osobitý způsob spontánního, obrazotvorného a často bezbřeze rozvíjeného vyprávění, při němž se všední skutečnost proměňuje fantazií, nadsázkou, asociacemi a radostí z řeči. Pojem je úzce spojen s dílem Bohumila Hrabala, v jehož prózách vystupují pábitelé – lidé zaujatí životem, vyprávěním a drobnými událostmi, které dokážou přetavit v barvitý, poetický a někdy groteskní příběh. Pábení nebývá přísně logické ani úsporné; spíše volně plyne, odbočuje, vrství historky a propojuje realitu s představivostí. V literárním smyslu může označovat Hrabalovu vypravěčskou metodu, založenou na živé mluvenosti, proudu řeči a schopnosti objevovat krásu i zvláštnost v obyčejném životě. Slovo se v češtině užívá také volněji pro nadšené, dlouhé, fantazijně rozkošatělé povídání, které má kouzlo právě v přebytku obraznosti a vypravěčské energie.. >> detail
Pábitel je člověk, kterého čas od času popadne silná inspirace a pak mluví způsobem, který střízlivější okolí označuje za bláznivý nebo nesmyslný. Jedná neobvykle, často proti tomu, co se považuje za slušné a očekávané, a ve svých historkách i v běžném chování snadno stírá rozdíl mezi tím, co se opravdu stalo, a tím, co si přimyslel. V české kultuře se tento typ postavy často spojuje s prózami Bohumila Hrabala, kde podobní vypravěči proměňují všední realitu v poetický, fantazijní příběh.. >> detail