Oblast psychodiagnostiky, která se snaží psychické procesy, schopnosti a stavy převést na měřitelné ukazatele, aby je bylo možné popsat, porovnávat a sledovat jejich změny. Využívá především testy a škály, pomocí nichž se posuzuje třeba úroveň kognitivního výkonu, některé osobnostní charakteristiky nebo odolnost vůči zátěži, a současně se zkoumá, jak spolu tyto vlastnosti souvisejí. Součástí je i konstrukce a ověřování nástrojů, práce s normami a standardizací a hodnocení kvality měření, typicky přes pojmy jako spolehlivost a validita, často s podporou statistických metod včetně moderních modelů typu item response theory. Někdy se pro tento směr používá i označení psychometrie a historicky navazuje na výzkumy individuálních rozdílů z konce 19. století, z nichž postupně vzešly rané testy schopností a první prakticky využívané škály inteligence spojované například s Alfredem Binetem.. >> detail
Nadprůměrně rozvinutá koordinace a motorická zručnost, díky níž se jedinec rychle a přesně učí nové pohybové úkony, hlavně ty vyžadující jemnou práci rukou, a dokáže je snadno převést do automatických pohybových vzorců.. >> detail
Pojetí vycházející z psychoneuroimunologie, podle něhož krátkodobá stresová reakce může přechodně zvýšit obranyschopnost organismu, protože aktivace nervového a hormonálního řízení rychle mobilizuje imunitní buňky a zintenzivní jejich připravenost. U dlouhodobě trvající zátěže se naopak často popisuje spíše oslabení imunitních funkcí.. >> detail
Stav vyvolaný především psychickými příčinami, například zátěží nebo konflikty, který zasahuje vyšší nervové funkce jako prožívání, myšlení a regulaci emocí. Nejde o poruchu způsobenou zjevným organickým poškozením mozku, spíše o funkční rozladění, které má obvykle vratný charakter a může se při léčbě či úpravě životních podmínek zlepšit.. >> detail
Mezioborový směr na rozhraní onkologie, psychologie a sociálních věd, který se zabývá tím, jak emoce, stres, způsoby zvládání zátěže a sociální vztahy souvisejí s rizikem i průběhem nádorových onemocnění a s psychickou adaptací člověka na diagnózu a léčbu. Zahrnuje také zkoumání konceptu tzv. carcinogenní osobnosti a posuzuje, jak podpůrné nebo naopak zatěžující prostředí blízkých ovlivňuje fungování nemocného, komunikaci s okolím a potřebu psychosociální pomoci.. >> detail
Psychopatologie je odborná disciplína na pomezí psychologie a psychiatrie, která se zaměřuje na popis a výklad neobvyklých nebo patologických projevů psychiky a chování, včetně jejich typických příznaků a souvislostí s duševními poruchami. Pojmenování vychází ze slov psyche a pathologia.. >> detail