Konjugovaná bílkovina, která obsahuje pevně vázanou nebílkovinnou pigmentovou část (chromofor nebo prostetickou skupinu), takže je zbarvená a její barva bývá spojena i s biologickou funkcí, třeba s vazbou plynů nebo přenosem elektronů.. >> detail
V buněčné biologii jde o útvar uložený v jádře eukaryotické buňky, který vzniká zhutněním chromatinu a nese DNA, tedy podstatu dědičné informace. Nejlépe je patrný při buněčném dělení, kdy se z něj stává výrazně kondenzované, mikroskopicky dobře barvitelné tělísko tvořené chromatidy spojenými v oblasti centromery. Název je odvozen z ř. chroma ve významu barva a z ř. soma jako tělo.. >> detail
Dermatologický výraz pro zbarvení vlasů, případně pro změnu jejich odstínu. Původ má v ř. chroma (barva) a v ř. thrix-trichos (vlas) a může se používat jak pro běžné, tak i pro neobvyklé zabarvení způsobené vnějšími vlivy nebo některými chorobami.. >> detail
Páskovitě až nitkovitě uspořádaná struktura v jádře buňky, kde je dlouhá molekula DNA, tedy deoxyribonukleové kyseliny, zabalena a stabilizována bílkovinami, aby se mohla bezpečně uchovávat a při dělení buněk předávat genetická informace.. >> detail
Genetická změna postihující celé chromozomy, při níž dochází k přestavbě nebo poškození jejich stavby, takže se změní uspořádání a vzhled chromozomu. Taková odchylka může narušit funkci genů a bývá zachytitelná cytogenetickým vyšetřením.. >> detail
V geologii jde o nejjemnější stupeň geochronologického členění, tedy krátký interval geologického času využívaný pro podrobné časové vymezení a porovnávání horninových vrstev, často i v souvislosti s magnetostratigrafickými záznamy.. >> detail
chronaxie, pojem z elektrofyziologie popisující dráždivost tkáně, jde o časový úsek, po který musí působit elektrický impuls s intenzitou vyšší než reobáze, aby vyvolal odpověď například ve svalu nebo nervu, používá se i při hodnocení změn nervosvalové excitability. >> detail
Označení pro chronaximetr, tedy elektrofyziologický měřicí přístroj využívaný hlavně v medicíně k určení chronaxie. Chronaxie vyjadřuje, jak dlouhý elektrický podnět je potřeba k vyvolání reakce nervu nebo svalu, a slouží jako ukazatel jejich dráždivosti. Pojmenování je odvozeno z řeckých základů spojených s časem a měřením.. >> detail