Řecký filozof helénistické doby, který patřil k nejvlivnějším tvůrcům stoicismu. Vycházel z myšlenek Zénóna z Kitia a pomohl stoickou nauku uspořádat do ucelenější podoby, takže se stala pevněji vyargumentovaným systémem. Výrazně se prosadil zejména v logice a práci s důkazy, i když z jeho textů známe většinou jen úryvky zachované v citacích pozdějších autorů.;V některých mytologických podáních se o něm mluví jako o nemanželském synu krále Pelopa.. >> detail
Předpona stojící na začátku složených výrazů, hlavně v odborných názvech, která upozorňuje na vztah ke zlatu, jeho přítomnosti nebo ke zlatému zbarvení. Pochází z řeckého chrysos a objevuje se například v terminologii chemie a mineralogie.. >> detail
V medicíně jde o modravé až břidlicově šedomodré zbarvení kůže způsobené hromaděním sloučenin zlata v kožní tkáni. Může se projevit například jako nežádoucí následek dlouhodobého podávání preparátů zlata, které se dříve využívaly u některých zánětlivých onemocnění. Název vychází z řečtiny a významově odkazuje na zlato i na namodralý odstín.. >> detail
V medicíně, zejména v dermatologii, jde o označení pro žlutavý až zlatý odstín kůže způsobený ukládáním zlata v kožních tkáních, může se objevit například po dlouhodobé expozici nebo léčbě přípravky se solemi zlata. Název vychází z ř. chrysos (zlato) a ř. derma (kůže).. >> detail
V latinské terminologii jde o neutrum, genitiv -orum. Tímto názvem se označuje skupina převážně mikroskopických řas se zlatohnědým zbarvením, na němž se podílejí karotenoidní pigmenty, například fucoxanthin. Často tvoří součást vodního planktonu a u některých zástupců se vyskytují bičíky. Pojmenování vychází z řec. chrysos, tedy zlato, a z řec. fyton, rostlina, proto se v češtině používá označení zlaté řasy.. >> detail
Přezdívka a označení pro Jana Zlatoústého, jednoho z nejvýraznějších církevních otců raného křesťanství. Na přelomu 4. a 5. století působil jako arcibiskup v Konstantinopoli a proslul mimořádně působivými kázáními i schopností přesvědčivě vystihnout smysl biblických textů. V pravoslavné tradici je uctíván jako svatý a jeho jméno se spojuje také s nejrozšířenější podobou božské liturgie. Ve svých výkladech často zdůrazňoval, že Písmo svaté je jako cenný poklad, a ostře napomínal ty, kdo odmítají pomáhat chudým, protože tím podle něj páchají křivdu. Významnou roli přisuzoval modlitbě a mravní odpovědnosti, zároveň varoval před závislostí na alkoholu. Zanechal rozsáhlé dílo, především homilie a teologické spisy o kněžské službě a o nápravě člověka, který morálně selhal.. >> detail