mnemotechnická pomůcka usnadňující zapamatování a následné vybavení informace, také pojmenování pro šikovné i kostrbaté „přemostění“ mezi dvěma tématy, kdy se vytváří spojení mezi zdánlivě příbuznými, ale klidně i zcela nesouvisejícími okruhy. >> detail
Mající chemickou afinitu k osmiu, tedy schopný na sebe vázat jeho sloučeniny. V laboratorní praxi se takové struktury obvykle snadno zachytí osmiovými činidly a výrazně se zviditelní při mikroskopickém barvení, často u částí buněk bohatých na lipidy.. >> detail
Veličina vyjadřující celkové (látkové) množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v 1 kg vody. V krevní plazmě ji nejvíce určují ionty (Na+, K+, Cl− aj.), dále glukosa a močovina. Změny této hodnoty zachycují osmoreceptory v hypotalamu a podle potřeby upravují hospodaření s vodou prostřednictvím antidiuretického hormonu (ADH) – podporují zadržování nebo naopak vylučování vody. Zvýšení se typicky projeví žízní a větší odchylky mohou narušit činnost nervové soustavy. Hodnotu lze měřit (v krvi i moči) nebo ji orientačně vypočítat. Roste při velkých ztrátách vody (dehydrataci) nebo při hromadění osmoticky aktivních látek, např. glukosy u těžké neléčené cukrovky. Přílišný pokles v krvi (např. při nadměrném převodnění) vede k přesunu vody do buněk, ty otékají, poškozují se a mohou i prasknout. Rozpad červených krvinek se projeví jako hemolýza, otok mozkových buněk může vyvolat těžké poruchy, křeče až bezvědomí ("otravu vodou"). Fyziologický roztok obsahuje takové množství chloridu sodného, aby měla jeho hodnota co nejblíže krevní plazmě, souvisí s pojmy osmóza a osmotický.. >> detail