V oftalmologii označuje oftalmodynamografii, diagnostickou techniku odvozenou z řeckých výrazů pro oko a pro záznam. Speciálním přístrojem se sleduje a zapisuje tlakové poměry v cévách sítnice, což napomáhá posoudit prokrvení oka a může upozornit na některé poruchy krevního zásobení.. >> detail
Oftalmodynamometr, specializovaný přístroj používaný v oftalmologii. Pojmenování vychází z ř. ophthalmos oko a z kořene metron jako měřidlo. Uplatňuje se především k odhadu tlaku krve v cévách sítnice, což pomáhá hodnotit stav očního prokrvení, a může sloužit také k objektivnímu posouzení schopnosti očí konvergovat při zaostření na blízký objekt.. >> detail
V medicíně jde o označení pro chorobné měknutí tkání oka, při němž dochází k postupnému narušení a někdy i k úplnému rozpadu očního bulbu. Výraz je odvozen z ř. ofthalmos (oko) a malakia (měkkost) a používá se zejména pro těžké degenerativní či zánětlivé stavy, případně při výrazných nutričních deficitech, například při nedostatku vitaminu A.. >> detail
Oftalmomykóza je infekční onemocnění oka způsobené houbami. Název je odvozen z řeckých kořenů označujících oko a houbu a v praxi může jít o zánět struktur jako rohovka nebo spojivka, někdy po poranění či při oslabené obranyschopnosti.. >> detail
Oftalmofakometr. Název má řecký původ a odkazuje k oku a měření. Jde o přístroj používaný v očním lékařství a optice k určení optické, tedy dioptrické mohutnosti čočky, například při hodnocení vlastností oční čočky nebo čoček určených k implantaci.. >> detail
V medicíně označuje stav, kdy jsou ochrnuté nebo výrazně oslabené svaly zajišťující pohyby očí, což vede k omezené hybnosti a často také k potížím jako je dvojité vidění nebo pokles horního víčka. Název vychází z řeckých kořenů vztahujících se k oku a k zásahu či ochrnutí. Podle průběhu a rozsahu se rozlišují různé podoby, například chronica progressiva s pozvolným zhoršováním, případně forma postihující hlavně zevní okohybné svaly. Příčina bývá neurologická nebo svalová, může souviset s postižením okohybných nervů, s myasthenia gravis nebo s některými cévními onemocněními.. >> detail
Lékařský přídavný výraz užívaný hlavně v oftalmologii a neurologii pro stav spojený s oftalmoplegií, tedy s poruchou až ochrnutím svalů, které ovládají pohyby oční bulvy. Může popisovat jak příznak, tak příčinu vedoucí k omezení hybnosti oka, etymologicky vychází z řeckého základu ophthalm- pro oko.. >> detail
Lékařské označení odvozené z řeckých kořenů ofthalmos (oko) a rhoia (tok) pro chorobný výtok sekretu z oka, nejčastěji slizovitý až hnisavý, který se může objevit například při zánětu spojivky.. >> detail
Řecké podstatné jméno označující oko, tedy orgán zraku u člověka i dalších živočichů.;V medicíně se tento řecký základ používá při tvoření odborných názvů vztahujících se k oku, například v pojmu oftalmologie.. >> detail
