Rčení vyjadřuje myšlenku, že uspořádanost je základní princip, který věcem dává jejich vnitřní podstatu a smysl. Bez řádu by se svět jevil jen jako chaos, ve kterém se špatně orientuje, těžko se mu rozumí a ještě hůř se dá předvídat, jak budou věci fungovat.. >> detail
Vychází z liberální filozofie, nejde však o klasický laissez faire, tedy pojetí, v němž je role státu zúžena jen na minimální zajištění veřejných statků. V ordoliberalismu má stát aktivnější postavení: má vytvářet a prosazovat institucionální a právní řád nezbytný pro fungování svobodných trhů, protože takový řád se spontánně sám nevytvoří ani dlouhodobě neudrží. Kořeny ordoliberalismu sahají do Německa na konec 30. let 20. století.. >> detail
V běžném i úředním kontextu jde o autoritativní pokyn, podle kterého se má postupovat, a zároveň o řádné uspořádání věcí, tedy pravidla a zvyklosti, které udržují chod systému. V přeneseném významu se tím může myslet i opatření nebo postup, jímž se tento řád prosazuje.;Ve vědě a matematice označuje řád či pořadí, například když se mluví o řádu rovnice nebo o řádu velikosti určitého jevu.;V dějinách a společenském životě se slovo užívá i pro řád jako instituci, třeba pro řeholní společenství nebo pro vyznamenání udělované státem či panovníkem.. >> detail
Ve filozofii Blaise Pascala označení pro takzvaný řád srdce, tedy rovinu poznání a pohnutek, kterou nelze plně vysvětlit logickými důkazy, protože se opírá o vnitřní zkušenost, intuici a víru.;V běžném vyjadřování pojmenování pro situace, kdy se člověk rozhoduje „podle srdce“, tedy spíš z citové jistoty či osobního přesvědčení než na základě chladného rozumového zdůvodnění.. >> detail
