Skupina syntetických organofosforových sloučenin, typicky esterů kyseliny fosforečné, které tlumí činnost enzymu acetylcholinesteráza. Tím se v synapsích hromadí acetylcholin a nervový přenos je nepřiměřeně zesílený a prodloužený. Při akutní intoxikaci vzniká obraz výrazné cholinergní stimulace s převahou parasympatiku, například zúžení zornic, nadměrná tvorba sekretů a dechové obtíže, dále se objevují záškuby až křeče a postižení centrálního nervového systému s poruchou vědomí, v těžkých případech i selhání dýchání. Do této skupiny patří některé nervově paralytické bojové látky a také část insekticidů používaných v zemědělství, expozice může nastat vdechnutím, požitím i průnikem přes kůži a v léčbě se uplatňuje atropin, reaktivátory acetylcholinesterázy a intenzivní podpůrná péče.;Etymologicky jde o složeninu vycházející z označení pro organické, tedy uhlíkaté sloučeniny, a z pojmenování fosfátů, protože tyto látky obsahují fosfátovou část molekuly.. >> detail
Vývojový děj, při kterém se z raných zárodečných tkání postupně vyčleňují, přestavují a dozrávají jednotlivé orgány těla, takže získají svou typickou stavbu i schopnost fungovat. Nejčastěji probíhá v embryonálním období, navazuje na vznik zárodečných listů a je řízen souhrou genové regulace, buněčné diferenciace a signálů mezi tkáněmi, podobné principy se uplatňují i u rostlin například při tvorbě nových orgánů in vitro.. >> detail
proces, při němž se v průběhu ontogeneze z původních embryonálních tkání zakládají, tvarují a funkčně dozrávají jednotlivé orgány, které následně vytvářejí hlavní stavební a pracovní části těla živého jedince. >> detail
V biologii a anatomii jde o organografii, tedy o soustavný popis orgánů živých organismů se zaměřením na jejich tvar, stavbu, uložení a vzájemné vztahy.;V medicíně se tím může myslet zobrazovací vyšetření vnitřních orgánů, typicky prováděné pomocí rentgenového záření, jehož výsledkem je jejich obrazové znázornění pro diagnostické účely, někdy i po podání kontrastní látky.. >> detail
Organoidní, tedy vztahující se ke konkrétnímu orgánu, organově příbuzný. Označuje strukturu nebo útvar, který svým tvarem, vnitřním uspořádáním či složením připomíná daný orgán nebo jeho tkáň a do určité míry napodobuje jejich organizaci. V moderní biologii se tímto termínem často popisují i laboratorně pěstované trojrozměrné buněčné útvary využívané jako zjednodušený model orgánu.. >> detail
V buněčné biologii označení pro organelu, tedy specializovanou vnitrobuněčnou strukturu, která je pro buňku typická a podstatná pro její fungování, například se může podílet na tvorbě energie, syntéze bílkovin nebo na zpracování a přesunu látek uvnitř buňky.. >> detail
