Organoterapie, tedy léčebná metoda využívající přípravky získané z tkání nebo orgánů živočichů. Historicky šlo často o podávání žlázových extraktů s cílem podpořit či částečně nahradit nedostatečnou funkci některých orgánů, název je odvozen z řeckého organon a therapeia.. >> detail
V medicíně a farmakologii jde o vlastnost chemické látky, díky níž se přednostně váže nebo koncentruje v určitém orgánu a právě tam nejvíce uplatní svůj účinek, který může být léčebný i škodlivý.. >> detail
ústrojí zodpovědné za vnímání rovnováhy a sluchu, tedy soubor částí vnitřního ucha, které umožňují udržovat stabilitu těla a zároveň přijímat zvukové podněty. >> detail
Textilní termín pro pevně zkroucenou hedvábnou přízi, která se při tkaní používá především na osnovní nitě, protože lépe snáší napětí a pomáhá udržet tvar a pevnost jemné tkaniny.. >> detail