Opistodoncie je označení v ortodoncii pro poruchu skusu, kdy jsou dolní řezáky výrazně posunuty směrem dozadu a při okluzi se ocitají za horními řezáky, což se bere jako jedna z čelistních anomálií. Název vychází z řeckého základu opisthe ve významu vzadu a používá se při popisu malokluzí, často v souvislosti s retruzí dolního zubního oblouku.. >> detail
Nucené držení těla, při němž je trup křečovitě vyhnutý do výrazného oblouku směrem dozadu, až může připomínat polohu „mostu“. Tato poloha vzniká následkem spasmu (křeče) zádového svalstva. Pozoruje se například při tetanu a někdy také u těžkého hysterického záchvatu. Srovnej emprostotonus. Etymologie: z řec. opisthen „vzadu“ a tonus „napětí, svalový tonus“.. >> detail
V teratologii jde o označení těžké vrozené vývojové vady hlavy, kdy je obličejová část výrazně nedovyvinutá. Typicky chybí ústní i nosní otvor, čelisti jsou zakrnělé a oční struktury bývají nápadně sblížené, někdy až splývající. Etymologicky se výklad spojuje s řec. ops, opos ve významu oko nebo tvář a s řec. kephale, hlava, přičemž takové vady se často pojí s poruchami časného vývoje přední části mozku a bývají neslučitelné se životem.. >> detail
aromatická pryskyřice s výraznou vůní, využívá se v parfumerii a při výrobě kadidel, stejně jako k získávání esenciálního oleje. Např.: Opoponax má hřejivou, sladce balzamickou vůni a často se přidává do orientálních parfémů.. >> detail
