Postup zaměřený na to, aby se tvrzení nebo hodnocení dalo obhájit jako obecně platné, tedy aby nebylo závislé na osobních dojmech či názorech. Jde o snahu převést věc do podoby, kterou lze posuzovat podle sdílených, intersubjektivně ověřitelných kritérií, například pomocí argumentů, pozorování nebo měřitelných dat.. >> detail
Postupy, kterými psycholog získává informace o psychice a osobnostních rysech tak, aby se co nejvíc omezil vliv záměrného i nezáměrného zkreslování ze strany zkoumaného člověka. Vycházejí hlavně z vnějškově zachytitelných projevů, výkonu v úlohách a z podmínek, které jsou předem nastavené a dají se opakovat, takže výsledky lze snáze porovnávat i kontrolovat. Patří sem například experimentální uspořádání nebo objektivní záznamy reakcí, někdy doplněné měřením tělesných ukazatelů souvisejících s prožíváním.. >> detail
Reálně zjištěná schopnost člověka vykonávat pracovní činnost, která vychází hlavně z povahy a závažnosti zdravotního omezení, z toho, jak se stav v čase mění a jaké přináší funkční dopady. Při posouzení se zároveň přihlíží k dosažené kvalifikaci, pracovním zkušenostem a míře připravenosti na konkrétní druh práce, často jako podklad pro pracovní rehabilitaci nebo posudkové rozhodování.. >> detail
V psychoanalytickém pojetí jde o „obsazení“ vnějšího objektu psychickou, typicky libidózní energií vycházející z nevědomého id, takže určitá osoba nebo věc se stává nositelem očekávaného uspokojení pudových potřeb a může být základem touhy či připoutání.. >> detail
