Omfalektomie, chirurgický zákrok spočívající v úplném odstranění pupku, obvykle prováděný při závažném postižení této oblasti, například při nádorech nebo rozsáhlém zánětu. Pojem vychází z řeckých kořenů pro pupek a vyjmutí tkáně.. >> detail
Lékařský termín pro omfaloflebitidu, tedy zánět žil probíhajících v pupečníku a v okolí pupku. Nejčastěji se popisuje u novorozenců a může souviset s infekcí, která se z pupku šíří do hlubších tkání, někdy i s tvorbou krevních sraženin a rizikem celkové infekce.. >> detail
Porodnický lékařský výraz, jehož původ je v řeckých kořenech souvisejících s pupkem a řezáním, označuje přerušení pupeční šňůry u novorozence při porodu, zpravidla po jejím podvázání nebo zaklemování.. >> detail
V medicíně označuje děj, při němž se nádorové buňky naruší a postupně zanikají, takže se nádorová tkáň rozpadá a může být následně odstraněna organismem. Pojem vychází z řec. onkos (nádor) a lysis (rozpad) a k tomuto efektu může dojít například při protinádorové léčbě cytostatiky, případně i jinými cílenými postupy.. >> detail
V managementu a organizaci práce jde o často zpochybňovanou představu, že pro každý problém nebo pracovní úkol existuje jedna univerzálně nejvhodnější metoda postupu bez ohledu na okolnosti, přestože praxe obvykle vyžaduje přizpůsobení kontextu.. >> detail
Význam je „jednotný/sjednocený mozek“, pojmenování vychází z představy ideální mozkové činnosti, kdy pravá a levá hemisféra fungují v rovnováze, v souladu a vzájemně se doplňují. Jde o kineziologický přístup, jehož cílem je uvolňovat energetické bloky a bariéry. K jeho zakladatelům se řadí např. americký chiropraktik George Goodheard, Gordon Stokes (metodu využíval při práci s dyslexií a dysgrafií) a behaviorální genetik Daniel Whitesid.. >> detail