Původně jde o obyčejný střep (nejčastěji z keramické nádoby), v dnešním užití se tímto označením myslí téměř výhradně střep opatřený nápisem. Protože byl takový střep snadno dostupný, levný a zároveň velmi trvanlivý, používal se jako jednoduchý psací podklad pro krátké a méně významné zápisy. Tento zvyk je doložen už ve starověkém Egyptě, kde se na střepy učili psát žáci, a nejvíce se rozšířil v antickém světě. Podle tohoto názvu vzniklo v Athénách v 5. století před naším letopočtem pojmenování institutu zvaného ostrakismus (tzv. střepinový soud): lidový sněm mohl na deset let vypovědět občana považovaného za nebezpečí pro demokratickou svobodu a rozhodovalo, čí jméno bylo napsáno na největším počtu střepů.. >> detail
Přístrojová metoda psychologické diagnostiky určená k posuzování komplexních senzomotorických schopností a rozhodovacích procesů v náročných situacích.. >> detail
Vyjadřují hodnotu toho, jaký postoj člověk zaujme k neodvratitelným životním skutečnostem (např. k utrpení nebo nevyléčitelné nemoci), které nemůže sám ovlivnit ani změnit (V. E. Frankl).. >> detail
osobnostní a sociální výchova – vzdělávání zaměřené na rozvoj osobnosti a sociálních dovedností (např. komunikace, spolupráce a vztahy s ostatními). >> detail
myšlenkový a filozofický proud 18. století, který zdůrazňoval kritické používání rozumu bez předsudků a dogmat, prosazoval sekularizaci vzdělávání, ochranu lidských práv, rovnost lidí, osobní svobodu a demokracii. >> detail