Stomatologická disciplína zabývající se odchylkami ve vývoji a postavení zubů a vztahy mezi čelistmi, jejich diagnostikou a následnou korekcí, typicky pomocí ortodontických aparátů jako jsou rovnátka. Označení souvisí s řec. orthos ve smyslu rovný nebo správný.. >> detail
Odvozeno z orthos a lat. functio. Odborné označení pro něco, co plní svou úlohu správně, tedy funguje v rámci běžné fyziologické normy a bez zjevné funkční poruchy.. >> detail
Směr v evolučním myšlení, jehož název vychází z řeckých slov orthos a genesis, chápe proměny živých organismů jako děj s předem daným směrem. Podle tohoto pojetí je průběh vývoje určován hlavně vnitřními, obtížně ovlivnitelnými příčinami, zatímco vliv prostředí a přírodního výběru je považován za druhořadý. Dnes se o něm obvykle mluví spíše jako o historické hypotéze než o přijímaném vysvětlení evoluce.. >> detail
V zubním lékařství a ortodoncii jde o stav, kdy jsou čelisti vůči sobě uspořádány fyziologicky a z toho vyplývá harmonický, funkční skus bez nápadné odchylky v dopředném či zadním postavení.;V antropologii označuje typ obličejového profilu, při němž čelistní oblast výrazně nevyčnívá dopředu, tedy je blízká „rovnému“ profilu, na rozdíl od prognathia.. >> detail
V jazykovědě se tím rozumí pravopis, tedy soubor kodifikovaných pravidel a zvyklostí, podle nichž se ve spisovném jazyce správně zapisují slova a tvary, například volbou písmen a užitím diakritiky. Etymologicky vychází z řec. orthos (správný, rovný) a grafein (psát).. >> detail
Ortochromatický, histologický termín pro tkáňové struktury, které při běžných barvicích postupech přijímají barvivo očekávaně a mají obvyklý odstín, na rozdíl od metachromatických útvarů, jež mohou měnit výslednou barvu. Původ je z ř. orthos ve významu rovný a z ř. chroma jako barva.. >> detail
Hematologický termín pro stav, kdy červené krvinky obsahují obvyklé množství hemoglobinu a v krevním nátěru se proto barví přirozeně, bez známek hypochromie nebo hyperchromie.. >> detail
Lékařský pojem z oblasti ortopedie pro postupy zaměřené na nápravu a vyrovnání vrozených či získaných deformit končetin, aby se zlepšilo jejich postavení i funkce.. >> detail
Z ř. orthos, rovný, a ř. metra, děloha, se v gynekologické anatomii označuje normálně uspořádaný záhyb pobřišnice, tedy peritoneální duplikatura v oblasti mesometria, která vytváří spojení mezi dělohou a pánevní stěnou. Jde o součást širokého vazu děložního a v této řase mohou probíhat i cévy a další struktury směřující k děloze.. >> detail
Ortometr, tedy měřicí pomůcka používaná v oftalmologii k určení postavení očního bulbu vůči očnici. Umožňuje kvantifikovat, zda je oko více vysunuté, nebo naopak zanořené, což se hodí například při posuzování exoftalmu a sledování změn u některých onemocnění v oblasti očnice.. >> detail
