Organoidní, tedy vztahující se ke konkrétnímu orgánu, organově příbuzný. Označuje strukturu nebo útvar, který svým tvarem, vnitřním uspořádáním či složením připomíná daný orgán nebo jeho tkáň a do určité míry napodobuje jejich organizaci. V moderní biologii se tímto termínem často popisují i laboratorně pěstované trojrozměrné buněčné útvary využívané jako zjednodušený model orgánu.. >> detail
V buněčné biologii označení pro organelu, tedy specializovanou vnitrobuněčnou strukturu, která je pro buňku typická a podstatná pro její fungování, například se může podílet na tvorbě energie, syntéze bílkovin nebo na zpracování a přesunu látek uvnitř buňky.. >> detail
V odborném jazyce jde o vlastnost nebo projev, který lze přímo zachytit lidskými smysly, tedy je smyslově poznatelný a člověku bezprostředně přístupný.;V praxi, například při posuzování potravin či nápojů, označuje znaky zjišťované smyslovým hodnocením bez použití měřicích přístrojů, typicky podle vůně, chuti a celkového dojmu.. >> detail
V lékařství je to popisný termín pro stav, kdy má některý orgán v těle nezvykle větší rozměry, než je běžné, a lze to zjistit při vyšetření nebo pomocí zobrazovacích metod. Jako příklad se uvádí zvětšení jater, které se označuje jako hepatomegalie. Nejčastěji jde o příznak jiného problému, například zánětlivého procesu, městnání krve nebo ukládání látek do tkání.. >> detail
V medicíně obecný termín pro chorobné postižení konkrétního orgánu, které může mít podobu funkční poruchy i strukturálních změn. Často se používá jako označení „onemocnění orgánu“ v situaci, kdy ještě není určen přesný typ choroby ani její příčina. Pojem je odvozen z řec. organon a pathos.. >> detail
