Lékařská a výzkumná metoda, při níž se pomocí standardizovaných pachových podnětů a daného postupu kvantitativně hodnotí funkce čichu, typicky určením prahu vnímání a někdy i schopnosti jednotlivé vůně od sebe rozlišit. V praxi se používá například v otorinolaryngologii a neurologii při posuzování poruch čichu.. >> detail
V lékařské praxi jde o pachový přípravek s charakteristickou vůní, používaný při vyšetření čichu. Slouží jako testovací látka při diagnostice poruch čichového vnímání, například v ORL nebo neurologii, kdy se pacientovi předkládá k posouzení rozpoznání a intenzity pachu. Původ pojmu se váže k lat. olfactus.. >> detail