Odborný termín pro normální, fyziologicky běžný průběh života a životních pochodů u organismu, kdy jsou základní funkce v mezích obvyklé normy a je zachována vnitřní rovnováha (homeostáza). Etymologicky souvisí s řeckým kořenem bios.;V obecném smyslu označení pro správně a spořádaně vedený životní způsob, který odpovídá tomu, co se pokládá za přirozené, normální a zdravé.. >> detail
(z ř. orthos rovný a ř. grafein psát) Radiologická technika využívající rentgenové záření, při níž se cíleně zaznamenávají obrysy vybraných vnitřních orgánů tak, aby se co nejvíce omezilo zvětšení a jiné geometrické zkreslení obrazu. Díky tomu lze lépe odhadnout jejich skutečnou velikost a tvar, typicky při posuzování hranic srdce nebo dalších struktur v hrudníku.. >> detail
Stomatologická disciplína zabývající se odchylkami ve vývoji a postavení zubů a vztahy mezi čelistmi, jejich diagnostikou a následnou korekcí, typicky pomocí ortodontických aparátů jako jsou rovnátka. Označení souvisí s řec. orthos ve smyslu rovný nebo správný.. >> detail
Odvozeno z orthos a lat. functio. Odborné označení pro něco, co plní svou úlohu správně, tedy funguje v rámci běžné fyziologické normy a bez zjevné funkční poruchy.. >> detail
Směr v evolučním myšlení, jehož název vychází z řeckých slov orthos a genesis, chápe proměny živých organismů jako děj s předem daným směrem. Podle tohoto pojetí je průběh vývoje určován hlavně vnitřními, obtížně ovlivnitelnými příčinami, zatímco vliv prostředí a přírodního výběru je považován za druhořadý. Dnes se o něm obvykle mluví spíše jako o historické hypotéze než o přijímaném vysvětlení evoluce.. >> detail
V zubním lékařství a ortodoncii jde o stav, kdy jsou čelisti vůči sobě uspořádány fyziologicky a z toho vyplývá harmonický, funkční skus bez nápadné odchylky v dopředném či zadním postavení.;V antropologii označuje typ obličejového profilu, při němž čelistní oblast výrazně nevyčnívá dopředu, tedy je blízká „rovnému“ profilu, na rozdíl od prognathia.. >> detail
Ortochromatický, histologický termín pro tkáňové struktury, které při běžných barvicích postupech přijímají barvivo očekávaně a mají obvyklý odstín, na rozdíl od metachromatických útvarů, jež mohou měnit výslednou barvu. Původ je z ř. orthos ve významu rovný a z ř. chroma jako barva.. >> detail
Lékařský pojem z oblasti ortopedie pro postupy zaměřené na nápravu a vyrovnání vrozených či získaných deformit končetin, aby se zlepšilo jejich postavení i funkce.. >> detail
