Výraz pro zubní kámen, tedy tvrdý mineralizovaný nános na zubech vznikající z postupně ztvrdlého zubního povlaku. Název vychází z řeckých kořenů nesoucích význam zub a kámen.. >> detail
Ženské substantivum, odvozené z řeckých základů odus-odontos (zub) a logos (učení). Jde o lékařskou specializaci úzce související se stomatologií, která zkoumá zuby a chrup, jejich vznik a stavbu a zabývá se také rozpoznáváním a předcházením chorobám zubních tkání.. >> detail
Psychiatrické označení pro specifickou fobii, tedy chorobně silný a nepřiměřený strach ze zubů nebo chrupu, někdy vyvolaný hlavně zvířecími zuby. Může se projevovat úzkostí, panickou reakcí a vyhýbáním se situacím, včetně návštěv zubního lékaře. Pojem má původ v řečtině, kde slovní základ souvisí se zubem.. >> detail
Pojmenování je odvozeno z řeckého odus-odontos ve významu zub a z výrazu označujícího léčebnou péči. V medicíně jde o konzervativní část stomatologie zaměřenou na zachování přirozeného chrupu, tedy na postupy jako ošetřování kazů, rekonstrukce zubních tkání výplněmi a další léčba vedoucí k udržení zubu v ústech.. >> detail
Výraz užívaný ve stomatologii pro zákrok, při němž se zub záměrně navrtává či vyvrtává, aby bylo možné odstranit poškozené části a zpřístupnit vnitřní prostor zubu, typicky při ošetřování kazu. Pojmenování je odvozeno z řeckých kořenů souvisejících se zubem a s vrtáním.. >> detail