1. označení pro oidie (nepohlavní rozmnožovací útvary), 2. konidiové, tedy nepohlavní, vývojové stadium u většiny druhů padlí vyskytujících se u nás. >> detail
Antický řecký džbán, často keramický, vybavený výlevkou a obvykle jedním uchem, který sloužil k podávání a rozlévání vína při hostinách i v rituálním prostředí.. >> detail
Domorodý severoamerický jazyk z algonkinské jazykové rodiny, kterým mluví Ojibwe (Anishinaabe) především v oblasti Velkých jezer, mimo jiné v Ontariu a na okolních územích Kanady a USA.. >> detail
přídavné jméno (slovesné), skloňování podle vzoru mladý. Označuje něco pokrytého jíním neboli jinovatkou, jemnou bílou vrstvičkou krystalků ledu, která vzniká přímým usazováním vodní páry na povrchu ochlazeném pod bod mrazu, typicky po jasné a bezvětrné noci. Užívá se o krajině, stromech, trávě, střechách, skle či vozidle i o člověku (ojíněný vous, ojíněné řasy). Nezaměňuje se s námrazou, jež bývá hutnější a vzniká mrznutím přechlazených kapek mlhy. Přeneseně vyjadřuje bělavý, poprášený či šedivý vzhled, např. ojíněné vlasy, a může naznačovat chlad, stáří nebo ztuhlost. V publicistice a poezii se často používá k obraznému líčení zimní krajiny. Odvozeno od slovesa ojínit ze základu jíní s předponou o-. V přísudku se objevuje i krátký tvar ojíněn, ojíněna, ojíněno.. >> detail