Slovník cizích slov .net

o - výpis slov 1081 - 1090

ossa temporalia

Spánkové kosti, tedy párové kosti na bočních stranách lebky, které se podílejí na stavbě její spodiny a obsahují části sluchového i rovnovážného ústrojí.. >> detail

ossarium

místo nebo menší stavba, kde se shromažďují a uchovávají lidské kosti vyzvednuté z hrobů, případně uzavíratelná schránka či skříňka určená k uložení ostatků, často v prostředí kostela nebo hřbitova. >> detail

osseomucoidum

Osseomucoidum je označení pro mukoidní, hlenovitě působící složku vázanou v kostní matrixi, tedy v organické části kostní hmoty. Pojmenování je odvozeno z l. os a l. mucus a připomíná, že jde o látku s vlastnostmi podobnými hlenu, která se podílí na stavbě extracelulární hmoty kosti.. >> detail

osseus

Latinské přídavné jméno odvozené od os, vyjadřuje, že je něco z kosti nebo že se to týká kostní tkáně. V medicíně a anatomii se s ním popisují kostní části a útvary.. >> detail

ossicula auditus (lat.)

Sluchové kůstky ve středním uchu: malleus (kladívko), incus (kovadlinka) a stapes (třmínek).. >> detail

OSSZ zkratka

Zkratka pro Okresní správu sociálního zabezpečení, tedy okresní pracoviště státní správy, které na místní úrovni zajišťuje agendu sociálního pojištění, například nemocenské dávky a související evidenci pro důchodové záležitosti.. >> detail

ost(e)algia

Lékařský termín pro bolest, která je vnímána přímo v kosti a má původ v kostní tkáni nebo jejích obalech, často se objevuje například při úrazu či zánětlivém postižení.. >> detail

ost(eo)ectomia

Označení pro osteoektomii, tedy chirurgický zákrok, při němž se provede resekce kosti a odstraní se buď celý kostní útvar, nebo jen jeho určitá část, například u zánětu, nekrózy či nádoru. Název je odvozen z ř. osteon a ř. ektome.. >> detail

oste(o)anagenesis

V medicíně výraz pro opětovné vytvoření kosti, tedy regeneraci a obnovu kostní tkáně, typicky jako součást reparace po poškození. Název vychází z řeckých kořenů odkazujících na kost a na znovuvznik.. >> detail

ostění

Ostění (architektura, stavebnictví) je soubor ploch a hran vymezujících stavební otvor v tloušťce stěny, typicky pro okno nebo dveře. Tvoří jej svislé boční části a horní část u nadpraží, případně i spodní partie u parapetu. Ostění určuje, jak hluboko je výplň otvoru osazena vůči líci zdiva, a je důležité pro napojení rámu, omítek, obkladů či zateplení a pro omezení tepelných mostů. Může být přímé, šikmo rozšířené nebo profilované, u historických staveb často kamenné a dekorativně opracované. Někdy se termín špaleta užívá pro vnitřní ostění a v širším smyslu může ostění znamenat i zdivo či obklad rámující otvor.. >> detail

< Předchozí   Další >
1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  14  15  16  17  18  19  20  21  22  23  24  25  26  27  28  29  30  31  32  33  34  35  36  37  38  39  40  41  42  43  44  45  46  47  48  49  50  51  52  53  54  55  56  57  58  59  60  61  62  63  64  65  66  67  68  69  70  71  72  73  74  75  76  77  78  79  80  81  82  83  84  85  86  87  88  89  90  91  92  93  94  95  96  97  98  99  100  101  102  103  104  105  106  107  108  109  110  111  112  113  114  115  116  117  118  119  120  121  122  123  124  125  126  127  128  129  130  

Nová slova: DAP zkratka v psychologii, photophthalmia, parazitace, anti-aging medicina, bacilogenní, barvový archetyp temnoty, fiorit . . . . . . > další nová slova

© 2006-2026 Slovník cizích slov.net

Jakékoliv nedovolené kopírování slovníku je trestné a bude postihováno dle autorského zákona a legislativy EU..