Člověk se může učit i pouhým pozorováním: sleduje jednání druhých, napodobuje ho a zjišťuje, jaké důsledky jejich chování a sociální komunikace přinášejí (např. prosociální či agresivní projevy).. >> detail
Odvozeno z lat. observare, tedy pozorovat a také zachovávat či dodržovat. Vyjadřuje někoho, kdo si věcí všímá, bedlivě je sleduje a postupuje pozorně, případně svědomitě dbá na dané zvyklosti nebo předpisy.. >> detail
disciplína a svědomité respektování stanovených norem či zvyklostí, které se projevuje pečlivým a korektním jednáním a ochotou vycházet druhým vstříc;v církevním a řeholním kontextu důsledné zachovávání řehole a klášterního řádu, případně také pojem observance ve smyslu přísnějšího držení se původních pravidel řádu. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu od slovesa observare vyjadřuje samotný úkon někoho nebo něco sledovat, vnímat dění kolem sebe a být k němu pozorný.;V odborném, zejména vědeckém užití může znamenat záměrné a systematické sledování jevů, často spojené se zaznamenáváním toho, co bylo zjištěno.;V některých textech se tím rozumí také dbání na určité zásady, případně jejich zachovávání a respektování.. >> detail
Osvojování chování a dovedností na základě toho, že člověk sleduje, jak se chovají druzí, a podle toho, jaké to má pro ně následky, si vytváří vlastní postupy. Typicky jde o zástupné učení v rámci sociálního učení, kdy není nutné vše zkoušet na sobě.. >> detail
