o - výpis slov 1251 - 1260

Lékařský termín pro poruchu, při níž se v těle nadměrně hromadí kyselé sloučeniny, které organismus neumí účinně oxidovat nebo metabolicky odbourat. Důsledkem je posun acidobazické rovnováhy směrem k překyselení a vznik acidózy, často v rámci metabolické acidózy.. >> detail

Termín pro výrazně ostrý, pronikavý až písklavě znějící hlasový projev, tedy zvýšenou „ostrost“ zvuku hlasu. Slovo je odvozeno z ř. oxys (ostrý) a ř. fone (hlas) a užívá se i v popisu poruch kvality hlasu ve foniatrii.. >> detail

hormon, který vyvolává a zesiluje stahy děložního svalstva. >> detail

V lingvistice výraz pro koncový přízvuk, tedy důraz položený na poslední slabiku, a někdy i pro samotné slovo s takovým rytmickým zakončením. V řecké mluvnici tímto názvem bývá míněn ostrý akcent neboli akut, obvykle psaný diakritikou ´, který se v popisech staré řečtiny vykládal spíše jako jednorázový vrchol změny výšky tónu než jako pouhé zesílení hlasu. Pro přízvuk posunutý blíže k začátku slova se užívají příbuzné termíny, například paroxytonon.. >> detail

první část složených slov mající význam vzduch . >> detail

bezbarvý charakteristicky páchnoucí plyn obsahující v molekule tři atomy kyslíku, trikyslík . >> detail

"1. přeměna kyslíku na ozon; 2. působení ozonem na nějakou látku, dezinfekce vody ozonem" . >> detail

první část složených slov mající význam ozon, ozónový . >> detail

Vrstva ve stratosféře, kde je ozon nápadně nahromaděn ve vyšší míře než v okolních částech atmosféry a která zároveň pohlcuje významnou část slunečního ultrafialového záření.. >> detail

část stratosféry s vysokou koncentrací ozonu . >> detail