o - výpis slov 921 - 930

patologický strach z pachů, nadměrná citlivost na nepříjemné vůně a zápach. >> detail

Veličina vyjadřující celkové (látkové) množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v 1 kg vody. V krevní plazmě ji nejvíce určují ionty (Na+, K+, Cl− aj.), dále glukosa a močovina. Změny této hodnoty zachycují osmoreceptory v hypotalamu a podle potřeby upravují hospodaření s vodou prostřednictvím antidiuretického hormonu (ADH) – podporují zadržování nebo naopak vylučování vody. Zvýšení se typicky projeví žízní a větší odchylky mohou narušit činnost nervové soustavy. Hodnotu lze měřit (v krvi i moči) nebo ji orientačně vypočítat. Roste při velkých ztrátách vody (dehydrataci) nebo při hromadění osmoticky aktivních látek, např. glukosy u těžké neléčené cukrovky. Přílišný pokles v krvi (např. při nadměrném převodnění) vede k přesunu vody do buněk, ty otékají, poškozují se a mohou i prasknout. Rozpad červených krvinek se projeví jako hemolýza, otok mozkových buněk může vyvolat těžké poruchy, křeče až bezvědomí ("otravu vodou"). Fyziologický roztok obsahuje takové množství chloridu sodného, aby měla jeho hodnota co nejblíže krevní plazmě, souvisí s pojmy osmóza a osmotický.. >> detail

Celkové látkové množství osmoticky aktivních částic rozpuštěných v 1 litru rozpouštědla (nejčastěji vody). Srov. osmolalita, hyperosmolarita, hyposmolarita.. >> detail

"1. nauka o čichu a čichovém ústrojí; 2. nauka o osmóze" . >> detail

měření osmotického tlaku k stanovení poměrné molekulové hmotnosti rozpuštěných látek . >> detail

zabezpečení stálého složení vnitřního prostředí organizmu úpravou obsahu vody a solí . >> detail

vznikající při osmóze . >> detail

prolínání, difúze molekul rozpouštědla ze zředěnějšího roztoku nebo čistého rozpouštědla do roztoku koncentrovanějšího přes polopropustnou membránu . >> detail

Organizace spojených národů – mezinárodní instituce sdružující většinu států světa za účelem podpory míru, bezpečnosti a spolupráce.. >> detail

Vztah člověka k vlastní nemoci, závadě či poruše může mít různé podoby: - Normální: realistický a přiměřený skutečnému zdravotnímu stavu. - Bagatelizující: až přehnaně optimistický (někdy „hrdinský“), člověk se snaží potíže, bolest a utrpení potlačit silou vůle. - Repudiační: nemoc popírá a snaží se ji skrývat (disimulace). - Hypochondrický (nozofobní): nadměrný strach z nemoci či poruchy a zveličování její závažnosti. - Nozofilní až účelový: člověk se „vyžívá“ v roli nemocného a ve výhodách, které mu přináší. Tyto postoje se mohou projevovat agravací (zveličováním obtíží) i simulací (předstíráním). Často se s nimi setkáváme například u některých školních dětí, kterým vyhovuje, když kvůli potížím nemusí do školy. Každý postoj má zároveň složku racionální (co si člověk o stavu myslí), emoční (co prožívá) a konativní/behaviorální (jak podle toho jedná). Současný výskyt dvou a více onemocnění u jednoho jedince se označuje jako komorbidita, respektive multimorbidita. Ve vyšším věku je častá a může souviset s poruchami nálady, subdepresemi a depresemi. Některá onemocnění jsou rekurentní, tedy opakující se/návratná (např. depresivní epizody).. >> detail