Termín odvozený z řeckých kořenů opion a mania, který označuje chorobnou závislost na opiu a dalších opiátech. Projevuje se nutkavou potřebou tyto látky užívat i přes zjevné škody a často také nepříjemnými abstinenčními příznaky při jejich vysazení.. >> detail
Pojem je odvozen z ř. opisthe(n) ve významu vzadu a z ř. enkefalos, tedy mozek. V anatomii nervové soustavy označuje horní úsek rombencefala, do něhož se řadí mozeček a přilehlá část mozkového kmene, často popisovaná v souvislosti s oblastí Varolova mostu. Zahrnuje také navazující útvary a spojení důležitá pro přenos informací mezi mozečkem a dalšími částmi centrální nervové soustavy, v embryologii se významově blíží pojmu metencephalon.. >> detail
Anatomický a kraniometrický orientační bod na bázi lebky, představuje střed zadního okraje foramen magnum (velkého týlního otvoru). Název je odvozen z řeckého označení pro to, co leží vzadu, a v praxi se používá jako referenční místo při popisu a měření tvaru spodiny lební, často v souvislosti s bodem na předním okraji téhož otvoru.. >> detail
Opistodoncie je označení v ortodoncii pro poruchu skusu, kdy jsou dolní řezáky výrazně posunuty směrem dozadu a při okluzi se ocitají za horními řezáky, což se bere jako jedna z čelistních anomálií. Název vychází z řeckého základu opisthe ve významu vzadu a používá se při popisu malokluzí, často v souvislosti s retruzí dolního zubního oblouku.. >> detail
Nucené držení těla, při němž je trup křečovitě vyhnutý do výrazného oblouku směrem dozadu, až může připomínat polohu „mostu“. Tato poloha vzniká následkem spasmu (křeče) zádového svalstva. Pozoruje se například při tetanu a někdy také u těžkého hysterického záchvatu. Srovnej emprostotonus. Etymologie: z řec. opisthen „vzadu“ a tonus „napětí, svalový tonus“.. >> detail
V teratologii jde o označení těžké vrozené vývojové vady hlavy, kdy je obličejová část výrazně nedovyvinutá. Typicky chybí ústní i nosní otvor, čelisti jsou zakrnělé a oční struktury bývají nápadně sblížené, někdy až splývající. Etymologicky se výklad spojuje s řec. ops, opos ve významu oko nebo tvář a s řec. kephale, hlava, přičemž takové vady se často pojí s poruchami časného vývoje přední části mozku a bývají neslučitelné se životem.. >> detail
