V latině oratio označuje promluvu či řeč, často pronesenou před publikem při významné příležitosti. V širším smyslu se tímto slovem myslí také modlitba, tedy obrácení se k Bohu ustálenými slovy. V římské tradici se pojem běžně spojuje s rétorikou, například s projevy připisovanými Ciceronovi, a v křesťanském prostředí se Otčenáš označuje jako oratio dominica.. >> detail
Známá renesanční filozofická promluva od humanisty Pica della Mirandoly, zamýšlená jako úvod k obhajobě jeho tezí, která zdůrazňuje důstojnost člověka, svobodnou vůli a schopnost utvářet vlastní život.. >> detail
Věta je ucelený a smysluplně uspořádaný sled slov, který dohromady sděluje uzavřenou myšlenku a tvoří samostatnou výpověď, obvykle s vyjádřenou predikací.. >> detail
Ustálené označení, které se odvozuje od Ciceronovy obhajoby po návratu z vyhnanství, kdy usiloval o zrušení kroků vedoucích k odebrání jeho domu v Římě a polemizoval i s jeho prohlášením za posvátné místo. Doslovně tedy znamená projev na obranu vlastního domu, přeneseně pak jakékoli vystoupení nebo text, který se tváří nestranně, ale ve skutečnosti je vedený ve vlastní věci a slouží hlavně osobnímu prospěchu či podpoře vlastních lidí. Srov. pro domo sua.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z lat. orbis, používané pro něco, co má tvar kruhu nebo prstence. V medicíně a anatomii se tak často popisují útvary či svaly, které obepínají otvor nebo probíhají v kruhovém směru.. >> detail
