Odvozeno z lat. observare, tedy pozorovat a také zachovávat či dodržovat. Vyjadřuje někoho, kdo si věcí všímá, bedlivě je sleduje a postupuje pozorně, případně svědomitě dbá na dané zvyklosti nebo předpisy.. >> detail
disciplína a svědomité respektování stanovených norem či zvyklostí, které se projevuje pečlivým a korektním jednáním a ochotou vycházet druhým vstříc;v církevním a řeholním kontextu důsledné zachovávání řehole a klášterního řádu, případně také pojem observance ve smyslu přísnějšího držení se původních pravidel řádu. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu od slovesa observare vyjadřuje samotný úkon někoho nebo něco sledovat, vnímat dění kolem sebe a být k němu pozorný.;V odborném, zejména vědeckém užití může znamenat záměrné a systematické sledování jevů, často spojené se zaznamenáváním toho, co bylo zjištěno.;V některých textech se tím rozumí také dbání na určité zásady, případně jejich zachovávání a respektování.. >> detail
Osvojování chování a dovedností na základě toho, že člověk sleduje, jak se chovají druzí, a podle toho, jaké to má pro ně následky, si vytváří vlastní postupy. Typicky jde o zástupné učení v rámci sociálního učení, kdy není nutné vše zkoušet na sobě.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené od l. obsessio, v doslovném smyslu obléhání, označuje člověka nebo stav, kdy se někdo k určité myšlence či zájmu opakovaně upíná a působí až posedle.;V psychologii a medicíně se užívá pro nutkavé, často úzkostné ulpívání na představách nebo činnostech, kdy se dotyčný cítí být vnitřně tlačen k opakování a má potíže tento impuls ovládnout.. >> detail
V psychiatrii a psychologii jde o obsesi, tedy vtíravou a stále se vracející myšlenku, představu nebo nutkání, které výrazně zaměstnává mysl a přetrvává i tehdy, když se ho člověk snaží vědomě zbavit. Takový obsah vědomí bývá prožíván jako nežádoucí a rušivý, může zvyšovat úzkost a často se objevuje například u obsedantně kompulzivní poruchy. Původ je v lat. obsidere, ve smyslu obsadit nebo oblehnout.. >> detail
