Lékařské a anatomické označení pro něco, co se vztahuje k jícnu, tedy jícnové. Je odvozené z řeckého pojmenování jícnu a používá se například v názvech struktur či potíží v této oblasti.. >> detail
V medicíně jde o ezofagektomii, tedy operační výkon, při kterém chirurgicky odstraní jícen nebo jen jeho postiženou část. Zákrok se používá například u některých nádorů jícnu a může být spojen s následnou rekonstrukcí polykací cesty, často využitím žaludku.. >> detail
Latinské přídavné jméno z lékařské a anatomické terminologie označující něco, co se vztahuje k jícnu, případně je v jeho oblasti nebo s ním funkčně souvisí. Vychází z pojmenování oesophagus, které má původ v řeckém oisofagos.. >> detail
Lékařský termín pro spastický stav jícnu, kdy se svalovina této trubice mimovolně a křečovitě stáhne, čímž se dočasně zúží průsvit a zhorší průchod potravy. Může se projevovat obtížným polykáním, tlakem či bolestí na hrudi a řadí se mezi poruchy hybnosti jícnu.. >> detail
Označení používané v medicíně a anatomii pro vztah k jícnu i průduškám, tedy k oblastem trávicí a dýchací soustavy. Jde o složený termín odvozený z řeckého pojmenování jícnu a kořene označujícího průdušky a může se uplatnit například při popisu struktur nebo onemocnění, která se těchto částí současně týkají.. >> detail
V medicíně jde o typ kardiografického záznamu pořizovaného z jícnu, kdy se elektrická aktivita srdce snímá elektrodou zavedenou do lumen jícnu. Název vychází z řeckých označení pro jícen a srdce a v praxi se tento způsob měření využívá například tehdy, když je potřeba získat zřetelnější informaci o síňové aktivitě při posuzování některých poruch rytmu.. >> detail
Diagnostická metoda označovaná jako transesofageální elektrokardiografie, při níž se z jícnu registrují elektrické projevy činnosti srdce. Vyšetření se provádí zavedením tenké elektrody do jícnu, který leží blízko srdce, takže lze získat citlivější záznam některých srdečních potenciálů a lépe hodnotit poruchy rytmu.. >> detail
Lékařský termín pro ezofagokélu, tedy kýlovité vychlípení nebo výhřez části jícnu, který může být doprovázen jeho nezvyklým roztažením. Název vychází z řeckých kořenů označujících jícen a kýlu a v praxi se může projevit například obtížnějším polykáním.. >> detail
Chirurgický rekonstrukční zákrok, při němž se obnovuje spojení mezi jícnem a žaludkem tak, že se jako vložka použije část tlustého střeva. V praxi jde o vytvoření anastomosis, kdy je úsek tračníku našit mezi jícen a žaludek, což se uplatňuje zejména tehdy, když nelze provést přímé napojení po poškození nebo odstranění části jícnu.. >> detail
