Anatomický termín pro kosti, které vytvářejí horní i dolní končetiny, tedy část kostry navazující na trup a řazenou k appendikulárnímu skeletu.. >> detail
V anatomii jde o kosti, které jsou převážně široké a tenké, mají spíše deskovitý tvar, často slouží k ochraně důležitých orgánů a vytvářejí rozsáhlou plochu pro připojení svalů, typicky například u některých kostí lebky nebo u lopatky.. >> detail
Spánkové kosti, tedy párové kosti na bočních stranách lebky, které se podílejí na stavbě její spodiny a obsahují části sluchového i rovnovážného ústrojí.. >> detail
místo nebo menší stavba, kde se shromažďují a uchovávají lidské kosti vyzvednuté z hrobů, případně uzavíratelná schránka či skříňka určená k uložení ostatků, často v prostředí kostela nebo hřbitova. >> detail
Medicína a anatomie: latinské přídavné jméno odvozené od os a fibra, označuje útvary s kostní složkou doplněnou fibrosní vazivovou vrstvou. Termín se běžně užívá pro části těla, kde kost tvoří pevný základ a vazivo jej uzavírá nebo zpevňuje, například u tunelů a kanálů, jimiž procházejí šlachy, nervy či cévy.. >> detail
