Člověk se může učit i pouhým pozorováním: sleduje jednání druhých, napodobuje ho a zjišťuje, jaké důsledky jejich chování a sociální komunikace přinášejí (např. prosociální či agresivní projevy).. >> detail
disciplína a svědomité respektování stanovených norem či zvyklostí, které se projevuje pečlivým a korektním jednáním a ochotou vycházet druhým vstříc;v církevním a řeholním kontextu důsledné zachovávání řehole a klášterního řádu, případně také pojem observance ve smyslu přísnějšího držení se původních pravidel řádu. >> detail
Latinské podstatné jméno ženského rodu od slovesa observare vyjadřuje samotný úkon někoho nebo něco sledovat, vnímat dění kolem sebe a být k němu pozorný.;V odborném, zejména vědeckém užití může znamenat záměrné a systematické sledování jevů, často spojené se zaznamenáváním toho, co bylo zjištěno.;V některých textech se tím rozumí také dbání na určité zásady, případně jejich zachovávání a respektování.. >> detail
V psychiatrii a psychologii jde o obsesi, tedy vtíravou a stále se vracející myšlenku, představu nebo nutkání, které výrazně zaměstnává mysl a přetrvává i tehdy, když se ho člověk snaží vědomě zbavit. Takový obsah vědomí bývá prožíván jako nežádoucí a rušivý, může zvyšovat úzkost a často se objevuje například u obsedantně kompulzivní poruchy. Původ je v lat. obsidere, ve smyslu obsadit nebo oblehnout.. >> detail
Psychiatrická porucha osobnosti, u níž jedinec dlouhodobě a nadměrně usiluje o pořádek, bezchybnost a kontrolu, bývá rigidní v dodržování pravidel a hůře se přizpůsobuje změnám, což může narušovat práci i mezilidské vztahy.. >> detail
