Vedlejší, převážně informativní poznámka či úvaha soudce pronesená mimo vlastní jádro rozhodnutí, která není právně závazná a nevytváří precedent.. >> detail
znovuobracení se k věcem z minulosti a opětovné vyhledávání či používání dříve vlastněných předmětů, například starých knih, hraček, fotografií nebo různých zařízení. >> detail
vyjádřený nesouhlas nebo připomínka, která zpochybňuje určité tvrzení či návrh a může sloužit jako argument proti němu;ve scholastické filozofii formálně formulovaný protiargument v rámci disputace, který se staví proti předložené tezi a na nějž následně navazuje rozbor a odpověď, někdy uváděný latinsky jako obiectio. >> detail
Situace, kdy někdo druhého člověka (případně jiné živé stvoření) zredukuje na pouhý předmět či „věc“ a podle toho s ním také zachází: účelově, jako s prostředkem k dosažení cíle, bez ohledu na jeho důstojnost a vnitřní hodnotu. Současně jde o proces, při němž se něco „zvěcňuje“, tedy je činěno objektivním a vnějším – vyjádřeným jako konkrétní, oddělitelné a pozorovatelné.. >> detail
Redukovat člověka na věc nebo prostředek k nějakému cíli a podle toho s ním zacházet, jako by neměl vlastní vůli, emoce a práva, čímž se přehlíží jeho lidská důstojnost. Tento význam se často objevuje v etice, sociologii nebo při popisu sexualizace a zneužívání moci.;Převést něco subjektivního nebo abstraktního do navenek uchopitelné a sdělitelné podoby, udělat z toho konkrétní „objekt“ pro popis a zkoumání. Může jít například o zpřesnění pojmu, vyjádření v měřitelných ukazatelích nebo o zformulování tak, aby to bylo ověřitelné pro jiné lidi.. >> detail
Postup zaměřený na to, aby se tvrzení nebo hodnocení dalo obhájit jako obecně platné, tedy aby nebylo závislé na osobních dojmech či názorech. Jde o snahu převést věc do podoby, kterou lze posuzovat podle sdílených, intersubjektivně ověřitelných kritérií, například pomocí argumentů, pozorování nebo měřitelných dat.. >> detail