Kraniometrický orientační bod na klenbě lebky. Určuje se jako průsečík sagitálního švu s pomyslnou spojnicí obou foramina parietalia a využívá se při antropologickém popisu a měření lebky. Označení vychází z řec. obelos, tedy jehlice nebo bodec.. >> detail
Předpona užívaná v některých složených výrazech, často germanického původu, která naznačuje vyšší úroveň nebo stupeň, vedoucí či nadřízené postavení, případně něco umístěného nahoře nebo převyšujícího ostatní.. >> detail
Označení pro společenskou elitu, tedy nejvýše postavenou část obyvatelstva, která má obvykle nadstandardní moc, prestiž a často i zvláštní výhody či lepší přístup ke zdrojům.. >> detail
Latinský lékařský termín odvozený od obesus (v latině ve smyslu zavalitý, tučný), označuje obezitu neboli otylost, tedy stav nadměrné tělesné hmotnosti způsobený zvýšeným množstvím tukové tkáně a často spojený se zvýšeným zdravotním rizikem.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené od obedere, tedy od myšlenky nadměrného pojídání, vyjadřuje stav výrazné tělesné ztučnělosti. V lékařské latině se používá pro obézního, nápadně otylého jedince.. >> detail
Obezita s typicky ženským rozložením tukové tkáně, kdy se nadbytečný tuk hromadí hlavně v dolní části těla, zejména v oblasti boků, hýždí a stehen, takže silueta je nápadně širší dole než v horní polovině.. >> detail