přídavné jméno (slovesné), skloňování podle vzoru mladý. Označuje něco pokrytého jíním neboli jinovatkou, jemnou bílou vrstvičkou krystalků ledu, která vzniká přímým usazováním vodní páry na povrchu ochlazeném pod bod mrazu, typicky po jasné a bezvětrné noci. Užívá se o krajině, stromech, trávě, střechách, skle či vozidle i o člověku (ojíněný vous, ojíněné řasy). Nezaměňuje se s námrazou, jež bývá hutnější a vzniká mrznutím přechlazených kapek mlhy. Přeneseně vyjadřuje bělavý, poprášený či šedivý vzhled, např. ojíněné vlasy, a může naznačovat chlad, stáří nebo ztuhlost. V publicistice a poezii se často používá k obraznému líčení zimní krajiny. Odvozeno od slovesa ojínit ze základu jíní s předponou o-. V přísudku se objevuje i krátký tvar ojíněn, ojíněna, ojíněno.. >> detail
1. méně často také oke – historická jednotka hmotnosti užívaná v Turecku a v některých arabských zemích (cca 1,235 kg), 2. jihoamerická hlíznatá plodina podobná bramborám. >> detail
(zool.) sudokopytný přežvýkavec z čeledi žirafovitých, náležející do rodu Okapia, přirozeně žije v oblasti Konga (zejména v tamních tropických lesích).. >> detail
Filozoficko teologické učení, které tvrdí, že duchovní a hmotná oblast na sebe nepůsobí přímo. Jejich soulad má vznikat vždy znovu prostřednictvím boží intervence, kdy Bůh při každé příležitosti zprostředkuje odpovídající psychický i tělesný děj.. >> detail
Pojem z ekonomie a sociologie spojený s Thorsteinem Veblenem: část velmi majetných lidí pořizuje viditelně drahé statky a služby ne kvůli jejich praktickému užitku, ale proto, aby okolí vyslala signál o své společenské úrovni. Jde o způsob, jak si zajistit uznání, respekt a posílit vlastní obraz na veřejnosti, někdy cíleně, jindy spíš zvykově. V praxi se to projevuje jako demonstrativní či prestižní utrácení a může souviset i s tím, že vyšší cena u některých luxusních věcí zvyšuje jejich přitažlivost právě kvůli statusu.. >> detail
