V medicíně obecný termín pro chorobné postižení konkrétního orgánu, které může mít podobu funkční poruchy i strukturálních změn. Často se používá jako označení „onemocnění orgánu“ v situaci, kdy ještě není určen přesný typ choroby ani její příčina. Pojem je odvozen z řec. organon a pathos.. >> detail
Organoterapie, tedy léčebná metoda využívající přípravky získané z tkání nebo orgánů živočichů. Historicky šlo často o podávání žlázových extraktů s cílem podpořit či částečně nahradit nedostatečnou funkci některých orgánů, název je odvozen z řeckého organon a therapeia.. >> detail
V medicíně a farmakologii jde o vlastnost chemické látky, díky níž se přednostně váže nebo koncentruje v určitém orgánu a právě tam nejvíce uplatní svůj účinek, který může být léčebný i škodlivý.. >> detail
