V medicíně označuje děj, při němž se nádorové buňky naruší a postupně zanikají, takže se nádorová tkáň rozpadá a může být následně odstraněna organismem. Pojem vychází z řec. onkos (nádor) a lysis (rozpad) a k tomuto efektu může dojít například při protinádorové léčbě cytostatiky, případně i jinými cílenými postupy.. >> detail
V medicíně označení pro chorobné zvětšení objemu a zduření tkáně, například jako otok nebo nádorové bujení s vytvářením hmoty. V novější patologii se tím někdy popisuje i buněčné nabobtnání typické pro nekrózu, kdy buňka kvůli poruše energetických a membránových mechanismů zadržuje vodu.. >> detail
V managementu a organizaci práce jde o často zpochybňovanou představu, že pro každý problém nebo pracovní úkol existuje jedna univerzálně nejvhodnější metoda postupu bez ohledu na okolnosti, přestože praxe obvykle vyžaduje přizpůsobení kontextu.. >> detail
Význam je „jednotný/sjednocený mozek“, pojmenování vychází z představy ideální mozkové činnosti, kdy pravá a levá hemisféra fungují v rovnováze, v souladu a vzájemně se doplňují. Jde o kineziologický přístup, jehož cílem je uvolňovat energetické bloky a bariéry. K jeho zakladatelům se řadí např. americký chiropraktik George Goodheard, Gordon Stokes (metodu využíval při práci s dyslexií a dysgrafií) a behaviorální genetik Daniel Whitesid.. >> detail
Člověk nemůže úplně přestat komunikovat – i mlčení, nečinnost nebo odmítnutí reagovat nese sdělení. Hypotéza amerického psychologa rakouského původu Paula Watzlawicka (1921–2007).. >> detail
Halucinační syndrom, pro který je typické ztupené (zamlžené) vnímání a halucinace připomínající sny. Vyskytuje se hlavně u katatonních psychóz, v menší míře také při dlouhodobém nedostatku spánku (spánkové deprivaci).. >> detail
Skupina látek, které dokážou vyvolat změněný stav vědomí připomínající bdělé snění, typicky se objevuje množství živých iluzí (až halucinatorně působících vjemů) a většinou také alespoň částečná amnézie na průběh prožitku. Příklady: muscimol, ibogain, zolpidem.. >> detail
