Výraz z latinského základu, označení pro mezinárodní dělnickou organizaci. I. (První) = mezinárodní sdružení dělníků založené roku 1864, II. (Druhá) = mezinárodní svaz socialistických stran založený roku 1889, III. (Třetí), Komunistická = mezinárodní sdružení komunistických stran založené roku 1919, kominterna. Přeneseně také obecně: jakékoli uskupení působící nadnárodně nebo mající mezinárodní vliv. Také název mezinárodní proletářské hymny.. >> detail
Společenský a politický směr, který zdůrazňuje spolupráci mezi státy a národy a podporuje myšlenku, že otázky přesahující hranice se mají řešit společně. Opírá se o pocit solidarity napříč zeměmi a často počítá s rolí mezinárodních dohod nebo institucí, čímž se vymezuje proti izolacionismu a úzkému nacionalismu.;V jazykovědě označení pro výraz rozšířený ve více jazycích, který si v nich zachovává velmi podobný význam a často i podobnou podobu. Obvykle jde o přejatá slova, zejména z oblastí vědy, kultury nebo techniky, která usnadňují porozumění mezi mluvčími různých jazyků.. >> detail
"1. snaha o mezinárodní řešení globálních a regionálních problémů, pocit mezinárodní sounáležitosti; 2. slovo nebo výraz vyskytující se v několika jazycích a mající v nich stejný nebo podobný význam"
. >> detail
V psychologii, pedagogice a sociologii jde o děj, kdy si člověk postupně přetvoří vnější podněty a společenská pravidla ve vlastní přesvědčení, začlení je do svého vnitřního nastavení a podle nich pak jedná i bez přímého nátlaku či kontroly okolí.;V ekonomii a teorii organizací označuje zahrnutí dříve „vnějších“ důsledků do vlastních nákladů a rozhodování, případně přesun některých činností a vztahů z trhu dovnitř firmy tak, aby jejich dopady nesl ten, kdo o nich rozhoduje.. >> detail
Jedinec s převážně interním lokusem kontroly, který příčiny svého výkonu a životních výsledků vidí hlavně v sobě. To, co se mu daří, si typicky vysvětluje osobními charakteristikami, například nadáním, zkušenostmi, vytrvalostí nebo vlastním úsilím, a menší váhu přikládá náhodě či vlivům prostředí.. >> detail
Psychologie a sociologie: děj, při němž se něco původně vnějšího, například pravidla a očekávání okolí, postupně promění ve vlastní postoj člověka. Jedinec si je vezme za své, nevnímá je už jako tlak zvenčí a začne podle nich jednat, často pod vlivem výchovy, učení a napodobování důležitých osob.;Ekonomie a veřejná politika: začlenění vedlejších dopadů určité činnosti do rozhodování, typicky když se škody nebo přínosy pro okolí promítnou do cen a nákladů, třeba pomocí poplatků nebo regulace, aby je nenesla jen společnost.. >> detail
