Sklon nechat se oklamat klamnými představami, případně filozofický názor, že svět, jak jej vnímáme, není pevná skutečnost, ale spíše zdání vytvářené smysly a vědomím.;Výtvarný postup, který na rovné ploše navozuje velmi přesvědčivý dojem prostoru a skutečných objektů či situací, typicky pomocí perspektivy, práce se světlem a stínem a realistických detailů.. >> detail
Mající povahu iluze, tedy vznikající hlavně v představivosti nebo ve zkresleném vnímání a bez pevné opory v realitě. Může označovat něco, co se jen tváří jako skutečné a svým vzhledem či dojmem uvádí v omyl, například u optických klamů. U člověka se tím může myslet, že snadno přijímá mylné představy a vyvozuje z nich chybné závěry.. >> detail
Lucidní neboli vědomé snění, které se soustředí hlavně na budoucí život a jeho možné podoby, přičemž průběh snu je výrazně tvarován individuálními představami, přáními a osobními iluzemi snícího.. >> detail
Náchylnost vytvářet si od reality odtržené představy a očekávání a stavět své plány na nepodložených nebo mylných předpokladech. V psychologii se tento sklon často spojuje s kognitivními zkresleními, například s nerealistickým optimismem, a může zhoršovat posuzování situací i rozhodování.. >> detail
Kulturně politický proud spojený s chorvatským národním obrozením v první polovině 19. století, který chtěl posílit spolupráci a postupné sjednocení jižních Slovanů. Opíral se o představu společného historického prostoru někdejší Ilýrie a vedle politických cílů zdůrazňoval také kulturní program, například sbližování literatury a jazykovou standardizaci. Za klíčovou osobnost bývá označován Ljudevit Gaj.. >> detail
