vnitřní rozpor či nesoulad, stav, kdy se věci k sobě nehodí nebo si navzájem odporují, případně působí nevhodně (nemístně) vzhledem k situaci. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené od in jako záporu a coniungere ve významu spojovat, vyjadřuje stav, kdy něco není navzájem spojeno, je oddělené či nesvázané, a v odborném latinském popisu se používá pro prvky, které netvoří jedno spojení.. >> detail
Výraz má latinský základ v in a corpus a označuje inkorporaci, tedy včlenění nebo vtělení něčeho do těla. Může jít například o zavedení určité látky či cizího prvku do organismu a jeho následné začlenění do tělesných struktur.. >> detail
Z latinských in a corrigere, označuje osobu nebo věc, u níž nelze očekávat nápravu ani změnu k lepšímu, protože se v podstatě nedá napravit ani převychovat.. >> detail
Označuje děj, při němž se něco postupně zvětšuje nebo přidává, ať už jde o velikost, počet či míru. Etymologicky souvisí s lat. increscere, tedy narůstat.;V matematickém a obecně měřitelném smyslu může vyjadřovat přírůstek, čili kladnou změnu hodnoty mezi dvěma stavy nebo krok, o který se veličina zvýší.. >> detail
V lékařské a fyziologické terminologii označuje inkreci neboli endokrinní činnost žláz, při níž se jejich produkty, typicky hormony, uvolňují přímo do krevního oběhu a nepřecházejí vývodem na povrch těla či do dutin. Pojem se odvozuje od latinského incernere ve významu vsypat.. >> detail
