Výraz má latinský základ v in a corpus a označuje inkorporaci, tedy včlenění nebo vtělení něčeho do těla. Může jít například o zavedení určité látky či cizího prvku do organismu a jeho následné začlenění do tělesných struktur.. >> detail
Z latinských in a corrigere, označuje osobu nebo věc, u níž nelze očekávat nápravu ani změnu k lepšímu, protože se v podstatě nedá napravit ani převychovat.. >> detail
Označuje děj, při němž se něco postupně zvětšuje nebo přidává, ať už jde o velikost, počet či míru. Etymologicky souvisí s lat. increscere, tedy narůstat.;V matematickém a obecně měřitelném smyslu může vyjadřovat přírůstek, čili kladnou změnu hodnoty mezi dvěma stavy nebo krok, o který se veličina zvýší.. >> detail
V lékařské a fyziologické terminologii označuje inkreci neboli endokrinní činnost žláz, při níž se jejich produkty, typicky hormony, uvolňují přímo do krevního oběhu a nepřecházejí vývodem na povrch těla či do dutin. Pojem se odvozuje od latinského incernere ve významu vsypat.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z lat. incus (kovadlinka) a lat. stapes (třmínek), které se v anatomii používá pro označení vztahu nebo spojení mezi těmito dvěma sluchovými kůstkami ve středním uchu, typicky v souvislosti s jejich kontaktem při vedení zvukových vibrací.. >> detail
Doslova označení pro dětské zavinovačky a plenky, tedy věci spojované s kolébkou a raným dětstvím, přeneseně pak úplné začátky, zrod nebo prvotní fázi nějakého jevu.;V knihovědě a dějinách tisku výraz pro prvotisky a nejstarší tištěné knihy z úplných počátků evropského knihtisku.. >> detail
Latinský termín odvozený od in ve smyslu do a cuneus, tedy klín, označuje situaci nebo děj, kdy se něco klínovitě vsune či vtlačí a tím se mezi okolními částmi zaklíní, v odborném jazyce se tak může popisovat i mechanické zaklínění tkáně nebo části orgánu.. >> detail
