Standardizovaný dotazníkový nástroj pro interpersonální diagnostiku, který vznikl v USA v okruhu výzkumů T. Learyho. V sociální a klinické psychologii se používá jako kvalitativně i kvantitativně orientovaná metoda mapování osobnosti a typických vzorců chování ve vztazích, včetně odlišení běžných projevů od výrazně maladaptivních či patologických tendencí. Umožňuje popsat, jak člověk obvykle vstupuje do kontaktu s druhými, jaké volí interakční strategie a jaký má komunikační styl, často vyjádřený jako profil na osách typu dominance vs podřízenost a vstřícnost vs odmítavost. Na základě výsledků se vymezují typické role a způsoby jednání, například dominantní, submisivní, agresivní, kooperativní nebo konformní, a metoda nachází využití ve výzkumu i poradenské a klinické praxi.. >> detail
Schopnost mezilidského porozumění a orientace ve vztazích – tedy vnímat druhé lidi, správně číst jejich emoce, motivy a záměry, adekvátně na ně reagovat a účinně komunikovat či spolupracovat, jde o jeden z typů inteligence popsaných H. Gardnerem.. >> detail
nevhodné zasahování do kontaktu mezi lidmi a překračování běžných společenských hranic, kdy člověk nerespektuje soukromí nebo osobní prostor druhých a svým jednáním je činí nepříjemnými. >> detail
Vazby a vzájemné působení mezi lidmi, tedy způsob, jak spolu komunikují, navazují kontakt, spolupracují i řeší konflikty v osobním i pracovním prostředí.. >> detail
obousměrná výměna sdělení mezi lidmi, která může probíhat při osobním kontaktu i zprostředkovaně, a zahrnuje jak slovní vyjadřování, tak neverbální signály při předávání informací, emocí a záměrů. >> detail