Standardizovaný dotazníkový nástroj pro interpersonální diagnostiku, který vznikl v USA v okruhu výzkumů T. Learyho. V sociální a klinické psychologii se používá jako kvalitativně i kvantitativně orientovaná metoda mapování osobnosti a typických vzorců chování ve vztazích, včetně odlišení běžných projevů od výrazně maladaptivních či patologických tendencí. Umožňuje popsat, jak člověk obvykle vstupuje do kontaktu s druhými, jaké volí interakční strategie a jaký má komunikační styl, často vyjádřený jako profil na osách typu dominance vs podřízenost a vstřícnost vs odmítavost. Na základě výsledků se vymezují typické role a způsoby jednání, například dominantní, submisivní, agresivní, kooperativní nebo konformní, a metoda nachází využití ve výzkumu i poradenské a klinické praxi.. >> detail
Schopnost mezilidského porozumění a orientace ve vztazích – tedy vnímat druhé lidi, správně číst jejich emoce, motivy a záměry, adekvátně na ně reagovat a účinně komunikovat či spolupracovat, jde o jeden z typů inteligence popsaných H. Gardnerem.. >> detail
nevhodné zasahování do kontaktu mezi lidmi a překračování běžných společenských hranic, kdy člověk nerespektuje soukromí nebo osobní prostor druhých a svým jednáním je činí nepříjemnými. >> detail
Jde o situaci, kdy se člověk dostane do sporu s ostatními lidmi nebo se svým sociálním okolím. Může mít podobu střetu dvou jednotlivců, jednotlivce se skupinou nebo dvou skupin (např. vedení podniku proti externí ekologické skupině).
Je-li do sporu zapojeno více osob, často vznikají koalice či kliky (frakce, podskupiny) – lidé se spojí, domluví se na společném postupu a usilují o vliv či moc, obvykle skrytě. Podnět ke vzniku koalice často dává slabší člen, který od ní očekává ochranu nebo osobní výhodu. Jednotlivci, kteří se klikám postaví, mohou prohrávat, protože nečelí jednomu člověku, ale organizované skupině, jejíž sílu a metody (někdy velmi promyšlené) nemusí znát, a proto situaci snadno špatně odhadnou.
Kliky mohou proti vedoucímu nebo oponentovi používat různé taktiky: oslabovat jeho zázemí tím, že odsunují či „odstraňují“ lidi, o které by se mohl opřít (někdy i s podporou vyšších instancí), prosazovat své kandidáty, záměrně ho mást nepravdivými informacemi, nenápadně sabotovat jeho pokyny, úkoly úmyslně zdržovat nebo plnit jen částečně, aby vedoucí působil neúspěšně. Patří sem také pomluvy a zveličování jeho chyb, snaha přesunout pro kliku nepohodlného člověka mimo její vliv (tzv. vykopnutí směrem nahoru) nebo jeho kompromitace uměle navozenými situacemi.
Příčiny sporů lze hledat ve špatných mezilidských vztazích, v organizačních a formálních problémech, v ekonomických tlacích i v nevhodných pracovních podmínkách. Negativní atmosféra na pracovišti může mít vážné morální i zdravotní dopady: vyvolává psychické potíže (např. neurózu), demoralizaci, apatii, neochotu spolupracovat, lajdáctví, pokles iniciativy i výkonu. Často snižuje životní spokojenost, vede k vyšší absenci a fluktuaci a může zhoršovat celkový zdravotní stav.. >> detail
"vsuvka v textu; přibližný výpočet hodnot funkce v bodě ležícím uvnitř intervalu z hodnot funkce v krajních, příp. i některých vnitřních bodech intervalu"
. >> detail
