hodnoticí rozhovor, rozhovor, v němž se rekapituluje a posuzuje dosavadní část života nebo profesní dráhy, zpravidla při jubileu či při ukončení působení. >> detail
Strukturovaný typ rozhovoru používaný v psychodiagnostice, který kombinuje vedení rozhovoru s prvky měření a škálování. Oproti běžnému klinickému rozhovoru se řídí předem připravenou osnovou s jednotným způsobem kladení otázek a odpovědi se obvykle zaznamenávají tak, aby je bylo možné bodově vyhodnotit a následně porovnávat napříč vyšetřovanými, čímž se snižuje vliv tazatele a zvyšuje spolehlivost závěrů.. >> detail
Rozhovor vedený podle rámcového scénáře nebo tematických okruhů, kdy má tazatel připravené klíčové otázky, ale v průběhu může pružně reagovat na odpovědi a pokládat doplňující dotazy, aby šel více do hloubky. Často se používá v kvalitativním výzkumu, protože spojuje určitou míru srovnatelnosti mezi účastníky s otevřeností pro nově se objevující témata.. >> detail
Člověk, který vede rozhovor v médiích a promyšleně klade otázky, aby získal informace a výpovědi pro článek, reportáž nebo pořad.;Osoba pověřená zjišťováním názorů a údajů, která se ptá respondentů podle připraveného scénáře v rámci sociologického či marketingového výzkumu a odpovědi zaznamenává.;Personalista nebo hodnotitel, který při pracovním pohovoru zpovídá kandidáta, ověřuje jeho znalosti a zkušenosti a posuzuje vhodnost pro danou roli.. >> detail
Intervize představuje formu kolegiálního setkávání, při níž si pracovníci mezi sebou předávají a společně rozebírají kazuistiky, sdílejí profesní zkušenosti, poskytují si navzájem podporu a vědomě reflektují svou práci.. >> detail
V jazykovědě označení pro hlásku nebo místo v rámci slova, které je z obou stran ohraničeno samohláskami. Nejčastěji se tak mluví o souhlásce stojící mezi dvěma vokály, přičemž tato poloha bývá důležitá pro různé hláskové změny, například znělení nebo zeslabování výslovnosti.. >> detail
