Osobitá zvláštnost v řeči, jednání nebo zvycích člověka, která ho výrazně odlišuje od ostatních, může se projevit i jako silná, těžko zdůvodnitelná osobní averze k určité věci či osobě.;(med.) Individuálně podmíněná přecitlivělost nebo nesnášenlivost vůči některým léčivům či jiným látkám, často nepředvídatelná a neodpovídající běžné reakci na obvyklé dávkování.. >> detail
Idiosynkratický znamená pro někoho nebo něco typický jen „na míru“, zvláštní a osobitý, často až podivínský či nečekaný. Popisuje rys, zvyk, styl nebo reakci, které se vymykají tomu, co je běžné pro většinu lidí nebo pro danou skupinu, a vyplývají z individuální povahy či zkušenosti. V medicíně se mluví o idiosynkratické reakci, když se u konkrétního člověka objeví neobvyklá a nepředvídatelná odpověď na látku či lék, která se nedá jednoduše vysvětlit dávkou ani typickými nežádoucími účinky. Slovo vychází z řeckého idiosynkrasia.. >> detail
člověk s podprůměrnou inteligencí, ale mimořádně vysokým paměťovým kvocientem, mívá sklon se přeceňovat a navenek může (alespoň dočasně) působit jako vzdělanec. >> detail
Historické, dnes už nevhodné a stigmatizující označení pro velmi těžké intelektové postižení a výrazně omezený duševní vývoj, etymologicky odvozené z řeckého idiotes ve smyslu laik nebo neznalec. V některých oblastech se tento stav popisoval také v souvislosti s cretenismus, kdy dlouhodobý nedostatek jódu vede ke snížené funkci štítné žlázy a následně k nápadnému zpomalení psychického i tělesného vývoje, čemuž lze ve většině případů předcházet dostatečným přívodem jódu.. >> detail
(pův. z řečtiny) (v jazykovědě) ustálené slovní spojení typické pro určitý jazyk, které se zpravidla nedá doslovně přeložit do jiného jazyka, idiom. >> detail
