filozofický postoj, který popírá, že by veškeré dění podléhalo obecné a vždy platné kauzalitě, události mohou probíhat náhodně a ne zcela podle příčin (skutečnost je zčásti určena příčinami a zčásti neurčena). >> detail
Filozofické stanovisko, které odmítá myšlenku, že by byl běh světa beze zbytku předurčen předchozími příčinami a pevnými zákonitostmi. Připouští, že u části událostí není jejich výsledek jednoznačně daný a že do vývoje mohou vstupovat prvky neurčitosti či náhody, takže budoucnost není úplně uzavřená.;V přírodních vědách, hlavně v kvantové teorii, označení pro pojetí, podle něhož některé procesy nelze z principu předpovědět přesně, ale jen pomocí pravděpodobností. Konkrétní výsledek pak není striktně odvoditelný pouze z počátečního stavu systému.. >> detail
Ukazatel vyjadřující míru požárního rizika v požárním úseku z hlediska možného šíření a intenzity požáru. Určuje se podle třídy požárního nebezpečí, hmotnosti (množství) materiálu a způsobu jeho skladování v daném požárním úseku.. >> detail
V jazykovědě a pragmatice jde o to, že smysl sdělení není uložen jen ve slovech, ale vzniká až ve spojení s konkrétní situací. Úplně stejná formulace může v jiné době, na jiném místě nebo v odlišném společenském prostředí znamenat něco jiného podle toho, kdo mluví a komu je výrok určen. Každé jednotlivé pronesení proto nese odkazy na okolnosti svého použití, takzvané indexy, což je dobře patrné třeba u deiktických výrazů jako já, tady nebo zítra.. >> detail
