Z latinských in a corrigere, označuje osobu nebo věc, u níž nelze očekávat nápravu ani změnu k lepšímu, protože se v podstatě nedá napravit ani převychovat.. >> detail
Z latinského incrementum ve smyslu přírůstku nebo růstu, jde o označení pro něco, co se pozvolna zvětšuje a postupně přibývá.;V technických oborech, například v matematice či informatice, se tím myslí způsob práce po dílčích přírůstcích, kdy se stav průběžně aktualizuje po krocích namísto jednorázové změny.. >> detail
Označuje děj, při němž se něco postupně zvětšuje nebo přidává, ať už jde o velikost, počet či míru. Etymologicky souvisí s lat. increscere, tedy narůstat.;V matematickém a obecně měřitelném smyslu může vyjadřovat přírůstek, čili kladnou změnu hodnoty mezi dvěma stavy nebo krok, o který se veličina zvýší.. >> detail
V lékařské a fyziologické terminologii označuje inkreci neboli endokrinní činnost žláz, při níž se jejich produkty, typicky hormony, uvolňují přímo do krevního oběhu a nepřecházejí vývodem na povrch těla či do dutin. Pojem se odvozuje od latinského incernere ve významu vsypat.. >> detail
Latinské přídavné jméno odvozené z in (zápor) a cruor (krev), vyjadřuje, že něco je bez krve nebo probíhá bez krvácení, například výkon či poranění, které nezpůsobuje viditelnou ztrátu krve.. >> detail
V medicíně označení pro období mezi proniknutím původce onemocnění do organismu a objevením prvních příznaků, případně chvílí, kdy se člověk začne stávat infekčním.;V biologii a chovu zvířat řízené zahřívání a udržování vhodné vlhkosti pro vejce, aby se embryo mohlo správně vyvíjet až do vylíhnutí, ať už pod rodičem nebo v inkubátoru.;V laboratorní praxi postup, kdy se kultury buněk či mikroorganismů nechávají určitou dobu v přesně nastavených podmínkách, aby mohly růst nebo aby proběhla zamýšlená reakce.;V přeneseném významu fáze, kdy se záměr nebo nápad nechává dozrávat v podpůrném prostředí, například při odborném vedení a zajištění zázemí v inkubačních programech.. >> detail
V raných představách šlo o pojmenování démonické bytosti bez jasně určeného pohlaví, která však v tradicích vystupovala jako mužský noční návštěvník. V pozdějších popisech bývá spojována se sváděním spících žen a někdy i s vysvětlováním tíživých zážitků při spánku, například stavů podobných spánkové obrně.. >> detail
Anatomické označení pro vztah ke sluchovým kůstkám incus a malleus ve středním uchu, často ve spojitosti s jejich vzájemným kloubním spojením a s přenosem zvukových kmitů v řetězci kůstek.. >> detail
Přídavné jméno odvozené z lat. incus (kovadlinka) a lat. stapes (třmínek), které se v anatomii používá pro označení vztahu nebo spojení mezi těmito dvěma sluchovými kůstkami ve středním uchu, typicky v souvislosti s jejich kontaktem při vedení zvukových vibrací.. >> detail