Anatomický výraz odvozený z lat. os ilium a inguen, označuje vztah ke kyčelní kosti a k tříselné oblasti. Používá se při popisu útvarů nebo průběhu tkání mezi kyčlí a tříslem, což má význam i v klinické anatomii, například při orientaci v oblasti tříselného kanálu.. >> detail
Starořecké jméno pro Tróju, tedy legendární město známé z vyprávění o trojské válce. Právě z tohoto označení vychází i název Homérova slavného eposu.. >> detail
Latinský anatomický přídavný výraz odvozený z musculus iliacus a z pecten na stydké kosti, popisuje útvary související s oblastí mezi kyčelní kostí a hřebenem stydké kosti. V praxi se objevuje u názvů struktur pánve, například u iliopektineální linie tvořící část okraje malé pánve.. >> detail
Pojmenování je odvozeno od latinského os ilium, tedy kyčelní kosti, a vyjadřuje souvislost jak s oblastí pánve, tak s krajinou beder. V anatomii se tím poukazuje na strukturu probíhající mezi kyčlí a bederní částí trupu, která se významně podílí na ohnutí v kyčelním kloubu.. >> detail
Anatomické přídavné označení pro útvary mající vztah k os ilium a pubes, tedy ke kyčelní a stydké části pánevní kosti. Používá se při popisu struktur v oblasti pánve, jako jsou úpony svalů a vazů nebo orientační body, například eminentia iliopubica.. >> detail
Anatomický termín odvozený z l. os ilium a l. os sacrum. Používá se pro popis útvarů či vztahů v oblasti křížokyčelního spojení, tedy mezi kyčelní kostí a kostí křížovou, typicky u articulatio sacroiliaca a přilehlých vazů.. >> detail
(z lat. os ilium a tibia) iliotibiální, tedy vztahující se k oblasti mezi kyčelní kostí a holenní kostí. V anatomii se tak označují zejména útvary probíhající od pánve směrem ke koleni, typicky iliotibiální trakt, který pomáhá stabilizovat zevní stranu kolene a může být zdrojem potíží při přetížení.. >> detail
jemnozrnný jílový minerál s lupínkovitou stavbou, většinou světlého zbarvení, běžný ve složkách jílů a půd, kde často vzniká při přeměnách a zvětrávání silikátových hornin. >> detail
