V klasické architektuře označuje vodorovnou rozteč, tedy mezeru mezi dvěma sousedními sloupy v rámci antických sloupových řádů. Tato vzdálenost se obvykle určuje pomocí modulu, což je základní proporční jednotka odvozená z klíčového rozměru sloupu, která umožňuje, aby jednotlivé části stavby byly v harmonickém poměru k celku. Zvolená rozteč výrazně ovlivňuje rytmus a vizuální lehkost kolonády a je popisována už v antických architektonických pravidlech.. >> detail
Anatomický termín (z lat. inter a costa), používaný pro útvar nebo průběh lokalizovaný mezi žebry a pažní kostí (humerus), často v souvislosti s popisem nervů či cév v oblasti podpaží.. >> detail
entis, z lat. intercurrere, vběhnout mezi. V medicíně jde o něco interkurentního, tedy přidruženého či dodatečně vzniklého, co se objeví v průběhu už probíhajícího onemocnění nebo během jeho terapie, například nově vzniklá infekce či jiná komplikace. Taková přidružená událost může změnit průběh léčby a vyžadovat její úpravu.. >> detail
Artikulační jev, při němž se některé hlásky tvoří s jazykem zasunutým nebo vyčnívajícím mezi zuby, takže výsledná výslovnost působí nepřirozeně a bývá řešena například ve fonetice a logopedii.. >> detail
stav, kdy jsou dvě či více věcí (např. osoby, jevy nebo procesy) na sobě navzájem závislé a jedna ovlivňuje či podmiňuje druhou, vzájemná provázanost a souvislost. >> detail
způsob, jak cíleně propojovat různé vědní obory a podporovat jejich skutečnou spolupráci tak, aby společně dospěly k ucelenému a vzájemně se posilujícímu (synergickému) výstupu, uplatňuje se jak při tvorbě teorií, tak v praktické odborné práci, ve vědě i ve výzkumu. >> detail
