Vyjadřuje, že něco je v podstatných rysech beze změny a jde o tutéž věc či osobu, nikoli o jiný objekt.;V logice a filozofii se tím míní vlastní identita, tedy že daný subjekt je sám se sebou shodný a je možné jej považovat za tentýž celek v čase i v různých popisech.. >> detail
Idempotence je vlastnost operace, jejíž opakované provedení nezmění výsledek – výstup zůstává stejný jako po prvním použití. Uplatňuje se v matematice, logice i informatice, kde označuje stabilitu a bezpečnost opakovaných výpočtů nebo požadavků.. >> detail
Latinské přídavné jméno ve tvarech a, um vyjadřuje úplnou shodu, tedy že něco je naprosto stejné a v žádném důležitém znaku se to neliší od jiného, takže to lze považovat za totožné.. >> detail
V některých teoriích vývoje se uvádí, že v předškolním období, tedy ještě před nástupem do školy, dítě postupně začne vnímat rodiče stejného pohlaví jako důležitý vzor, s nímž se ztotožňuje. Tato identifikace se projevuje tím, že dítě více napodobuje jeho chování a přejímá představy o rolích spojených s daným pohlavím, což souvisí s utvářením genderové identity a sociálním učením.. >> detail
Ztotožňování s druhými je adaptační mechanismus, při němž si člověk vědomě i nevědomě přebírá některé projevy, dovednosti, hodnoty a způsoby chování osob nebo skupin, které pro něj něco znamenají. Podle míry sugestibility někdo kopíruje hlavně postoje a názory, jiný přejímá i způsob vystupování, řeč těla nebo prvky vzhledu. Tímto procesem se jedinec v rámci sociálního učení snadněji orientuje ve společenských rolích a normách, posiluje pocit sounáležitosti a často si dodává jistotu tím, že se opírá o prestiž svého vzoru či komunity, například se vymezuje přes úspěchy blízkých lidí nebo skupiny, ke které se hlásí. Ztotožnit se lze s blízkou osobou, autoritou či idolizovanou veřejnou postavou, ale také s partou, institucí nebo širší kulturou, někdy i s tradicí, idejemi nebo s věcmi, které příslušnost navenek symbolizují. Podoba ztotožňování souvisí s tím, jak je osobnost vnitřně integrovaná, stabilní a hodnotově ukotvená. Pokud přeroste do přehnané neurotické formy označované jako introjekce, může potlačit vlastní identitu a originalitu, člověk pak přebírá cizí slovník a styl života a obtížně formuluje vlastní názory. Zjištění, ke komu nebo k čemu se jedinec takto váže, bývá důležitým východiskem pro výchovu, prevenci i cílenou psychologickou práci.. >> detail
