onis, f. (z l. implantare, tedy vštěpit) termín pro implantaci, při níž se do organismu zavádí tkáňový štěp nebo umělý implantát, nejčastěji v rámci operačního výkonu. V patologii se tak označuje i uchycení a následné prorůstání nádorových buněk v jiné tkáni. V gynekologii a reprodukční medicíně jde o přilnutí a zanoření oplozeného vajíčka do děložní sliznice, což je základní předpoklad pro pokračování těhotenství.. >> detail
V lékařství označení pro implantát, tedy cizí či transplantovaný biologický materiál vložený do organismu, například tkáňový štěp nebo část orgánu (l. implantare, zasadit).. >> detail
medicína: jedna z disciplín stomatologie (označována také jako dentální implantologie), která se zabývá teorií a praxí náhrady zubů zubními implantáty. Úzce je spojena s čelistní chirurgií a stomatochirurgií. Zubní implantáty slouží jako umělé náhrady chybějících zubů, mohou přitom nést zubní korunku a nebo snímatelnou zubní protézu.. >> detail
zavést, zavádět, přivést něco do provozu či praxe. Příklad: implementovat nový systém pracovního postupu do praxe. Termín pochází z latinského slovesa: implere, s významem: naplňovat, jež se vyvinulo v také latinské: implementum (uskutečnění).. >> detail
onis, f. (l. implicare, tedy proplétat, zamotávat) vyjadřuje provázání nebo zamotání věcí a souvislostí, které je obtížné rozplést a snadno vede k nepřehledné situaci.;V logice a matematice označuje implikaci, tedy podmínkový vztah vyjádřený větou typu „jestliže P, pak Q“, často zapisovaný symbolem → a používaný při odvozování závěrů.. >> detail
